V letech 2010 až 2013 probíhalo u Okresního soudu v Trutnově dědické řízení o nemovitém majetku zůstavitelky, která zemřela již v roce 1972 ve státě Izrael. Během řízení nebyli oprávnění dědici nalezeni, proto majetek zemřelé – bytový dům, připadl státu podle tehdejšího občanského zákoníku.

Před uplynutím zákonné tříleté lhůty v roce 2016 však podala oprávněná dědička žalobu na vydání domu podle zákoníku. Tato dědička bydlí v Argentině a nárok na dědictví na ni přešel po jejím otci, kterého zemřelá ustanovila dědicem ve své závěti, neboť jako jediný z její rodiny přežil holocaust. ÚZSVM zastupoval v následném soudním řízení žalovaný stát jako jeho organizační složka.

Žaloba byla podložená většinou potřebných dokladů, nicméně bylo třeba ještě dodat další dokumenty, aby ÚZSVM mohl vznesený nárok žalobkyně uznat. Soud na návrh účastníků sporu proto soudní řízení přerušil. Oprávněná dědička postupně předložila veškeré doklady ke svému nároku, přičemž jejich získání bylo komplikováno jinou právní úpravou řízení o dědictví podle argentinských právních předpisů a potřebou překladu listin soudním překladatelem ze španělštiny a němčiny. Vlastnické právo oprávněné dědičky však bylo prokázané.

Strany sporu se tedy shodly na celém obsahu dohody o vydání majetku oprávněné dědičce a navrhly uzavření soudního smíru, který byl Okresním soudem v Trutnově schválen. Tímto postupem byly zároveň minimalizovány náklady státu.