„Národní divadlo je reprezentativní scénou České republiky. Je jedním ze symbolů národní identity a součástí evropského kulturního prostoru. Je nositelem národního kulturního dědictví a zároveň prostorem pro svobodnou uměleckou tvorbu. Je živým uměleckým organismem, který chápe tradici jako úkol ke stále novému řešení a jako úsilí o nejvyšší uměleckou kvalitu.“

Tak zní Preambule statutu Národního divadla, první a nejvýznamnější kulturní instituce v zemi. Budova Národního divadla byla slavnostně otevřena dne 11. června 1881. V letošním roce si tedy připomínáme 135. výročí existence tohoto kulturního symbolu, který je neodmyslitelně spjat s českou národní hrdostí. Jelikož současné vedení Národního divadla zřejmě nepovažovalo za vhodné toto výročí oficiálně připomenout – například slavnostním představením nějakého reprezentativního titulu nebo jinou důstojnou akcí, která by svým zacílením přesáhla rámec běžného divadelního provozu, rozhodli jsme se uspořádat meeting, jímž jsme chtěli v širších souvislostech zhodnotit zejména současný stav této instituce. Stav, který bohužel považujeme za nedůstojný, neodpovídající výsostnému poslání první scény v zemi.