Academic Ranking of World Universities, známý též pod názvem Šanghajský žebříček, kromě vysokých škol jako celku hodnotí i kvalitu jejich badatelské činnosti v jednotlivých oborech. Od roku 2009, kdy byly jeho výsledky zveřejněny poprvé, vzrostl počet hodnocených oborů z původních pěti na stávajících padesát dva. Rozčleněny přitom jsou do pěti širších oborových skupin, nejpočetněji jsou zastoupeny inženýrské a společenskovědní obory, s odstupem následované lékařskými vědami, přírodními vědami a vědami o živé přírodě.

Kvalita vysokých škol v jednotlivých oborech je poměřována na základě kritérií, jimiž jsou počet článků v odborných časopisech, citovanost ve srovnání se světovým oborovým průměrem, podíl mezinárodní publikační spolupráce, počet publikací v nejvýznamnějších oborových časopisech a v některých případech rovněž počet zaměstnanců, kteří byli za práci v oboru oceněni některou z prestižních cen, například Nobelovou cenou či Fieldsovou medailí. Do výběru přibližně stovky předních oborových časopisů a necelých tří desítek význačných ocenění přitom byli letos poprvé zapojeni představitelé sta nejlepších vysokých škol podle Šanghajského žebříčku.

Celkem byla takto posuzována badatelská činnost přibližně čtyř tisíc vysokých škol z celého světa, hodnoceny pak byly ty z nich, které splnily podmínku minimálního počtu publikací za pětileté období. Pro jednotlivé obory byly dle jejich velikosti zveřejněny výsledky padesáti až pětiset nejlepších škol. Napříč obory se v žebříčku objevuje celkem tisíc čtyři sta škol z osmdesáti zemí.