Stěžovatel, který se narodil jako muž, necítí se ovšem ani mužem, ani ženou, nýbrž osobou „neutrálního“ pohlaví, se u správních orgánů a soudů domáhal změny rodného čísla na „neutrální“ či „ženskou“ podobu. Jelikož mu nebylo vyhověno, podal ústavní stížnost spojenou s návrhem na zrušení § 29 odst. 1 občanského zákoníku, § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách a § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel ve slovech „u žen zvýšené o 50,“. Tento návrh byl senátem Ústavního soudu postoupen plénu, které jej nálezem sp. zn. Pl. ÚS 2/20 ze dne 9. 11. 2021 zamítlo.

Po rozhodnutí pléna pokračoval senát v řízení o samotné ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že není důvodná.

Podstatou ústavní stížnosti byla podoba stěžovatelova rodného čísla, resp. to, že správní orgán odmítl toto rodné číslo změnit. Změna rodného čísla byla tím jediným, čeho stěžovatel mohl dosáhnout, a zároveň tím jediným, čeho se v předchozím řízení domáhal. K porušení práv stěžovatele mělo dojít právě a jen tím, že ke změně rodného čísla nedošlo, a pouze změna rodného čísla by představovala vyhovění jeho požadavkům. V řízení, z něhož ústavní stížnost vzešla, tedy nešlo o změnu pohlaví – ostatně ačkoli rodné číslo informaci o pohlaví obsahuje, není primárně ke „sdělování“ pohlaví určeno.