Ústavní soud: Lékaře nelze postihnout za neposkytnutí péče, pokud ji pacient odmítl

12.01.2017 7:34 | Zprávy

I. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) vyhověl ústavní stížnosti lékaře, který byl odsouzen pro spáchání trestného činu neposkytnutí pomoci, ačkoliv daná osoba pomoc odmítala. Ústavní soud shledal, že takové jednání není protiprávní, a naopak je v souladu s právem, neboť péči nelze poskytovat proti vůli dospělé svéprávné osoby.

Ústavní soud: Lékaře nelze postihnout za neposkytnutí péče, pokud ji pacient odmítl
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ústavní soud

Stěžovatel byl obecnými soudy odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody ve výši osmi měsíců s odkladem na zkušební dobu 16 měsíců za to, že sám neposkytl ani nezajistil lékařskou pomoc své matce, se kterou bydlel a která byla ve velmi vážném zdravotním stavu. Když nakonec přivolaný lékař matku shlédl, byla tato okamžitě odvezena do nemocnice, kde však po dvou týdnech zemřela. Stěžovatel se před soudy hájil mimo jiné tím, že matka jakoukoliv pomoc od něj výslovně odmítala.

Skutkové okolnosti případu (prokázané odmítání pomoci ze strany matky, stěžovatelova žádost o zásah praktického lékaře i skutečnost, že ve společném bytě bydlel i otec stěžovatele, který se o matku staral) i zákonem stanovený zákaz poskytovat péči bez souhlasu pacienta podle vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství před Nejvyšším soudem mělo vést ke zrušení napadených rozsudků, protože ze strany stěžovatele nemohlo dojít ke spáchání trestného činu. Avšak podle Obvodního soudu pro Prahu 3, Městského soudu v Praze i Nejvyššího soudu měl stěžovatel pomoc poskytnout i proti vůli své matky.  
Podle Ústavního soudu v dané věci jde o střet mezi povinností stěžovatele poskytnout pomoc osobě, jejíž život či zdraví je vážně ohroženo, a právem takové osoby pomoc odmítnout, které vychází z práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí chráněné čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Vzhledem k tomu, že stěžovatel byl odsouzen za neposkytnutí pomoci jako lékař a obecné soudy odkazovaly na jeho povinnosti poskytovat péči podle zákona o zdravotních službách, Ústavní soud se zabýval i výkladem předpisů v oblasti zdravotnictví. Shledal, že ze zákona o zdravotních službách i Úmluvy o lidských právech a biomedicíně a judikatury Ústavního soudu zřetelně vyplývá, že zdravotní péči nelze poskytovat proti vůli dospělé svéprávné osoby, byť by to pro ni mohlo mít i fatální důsledky.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Tisková zpráva

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Politické i trestněprávní důsledky pro bitcoinovou kauzu

Neměla by trestněprávní důsledky kauzy posoudit policie? A k těm politickým. Kdo z politiků by je měl nést jaké politické důsledky, když hlavní dva aktéři Blažek a Stanjura v politici skončili? Nebo podle vás je do toho zapleten z politiků ještě někdo další? Kdo? A co tedy vlastně přesně budete děla...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hospodářská komora: Vladimír Dlouhý obhájil mandát prezidenta Eurochambres na další dva roky

19:15 Hospodářská komora: Vladimír Dlouhý obhájil mandát prezidenta Eurochambres na další dva roky

Čeští podnikatelé tak budou mít i nadále v Bruselu silné zastoupení.