Stěžovatel je otcem nezletilého. Okresní soud v Opavě (nalézací soud) svěřil rozsudkem nezletilého pro dobu po rozvodu manželství rodičů do péče matky s tím, že dítě je ještě útlého věku (v době rozhodování byl tříletý) a je primárně citově navázán na matku, s níž dosud strávil většinu života. Do budoucna nalézací soud střídavou péči nevyloučil. Jeho závěr však pro danou chvíli neovlivnilo ani zjištění, že je to také otec, kdo má dostatečné podmínky pro péči o nezletilého, je schopen se o chlapce postarat a má (stejně jako matka) srovnatelnou rodičovskou způsobilost. Nalézací soud dále upravil „široký“ styk dítěte se stěžovatelem, neboť je chlapec na pobyt u otce dlouhodobě zvyklý a má k němu silný a pozitivní citový vztah. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Ostravě rozsudek nalézacího soudu potvrdil, k dalšímu řízení vrátil tomuto soudu věc pouze v části výroků upravujících styk stěžovatele s nezletilým.

Ve své ústavní stížnosti stěžovatel zejména namítal, že obecné soudy dostatečně neodůvodnily, proč není v daném případě střídavá péče možná. Neobstojí podle něj prosté konstatování věku nezletilého či vzdálenosti rodičů (cca 70 km, 60 min jízdy autem). Rodiče již v rámci probíhajícího styku po dobu několika let prokázali, že jsou schopni danou vzdálenost bez potíží urazit. Navíc právě model střídavé péče ušetří nutnost častého stěhování jako v případě rozšířeného styku.