Ústavní soud: Sedací vyhláška nepřijatelným způsobem zasahuje do svobody pohybu

14.07.2017 17:00 | Zprávy

Ústavní soud zrušil části obecně závazných vyhlášek měst Litvínova a Varnsdorfu zakazující sezení na stavebních částech a předmětech, které k tomu nejsou určeny (tzv. „sedací vyhlášky“).

Ústavní soud: Sedací vyhláška nepřijatelným způsobem zasahuje do svobody pohybu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vchod do budovy Ústavního soudu

Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) vyhovělo návrhům Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., Veřejné ochránkyně práv a zrušil dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů ustanovení čl. 2 písm. c) a čl. 5 obecně závazné vyhlášky města Litvínova č. 3/2013, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a zlepšení vzhledu města, a ustanovení čl. 2 písm. c) a čl. 5 obecně závazné vyhlášky města Varnsdorfu č. 2/2012, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a estetického vzhledu města.

Z obsahu napadených ustanovení vyhlášek vyplývá zákaz sezení na stavebních částech, předmětech a zařízeních, nacházejících se na veřejném prostranství, které nejsou svou povahou k sezení určeny (palisády, zděné a betonové zídky, odpadkové koše apod.) a vlastník veřejného prostranství k sezení na nich neudělil souhlas, a dále zákaz sezení i na těch zařízeních, která sice svou povahou jsou k sezení určena, ale byla na veřejné prostranství umístěna bez souhlasu vlastníka prostranství. Protiústavnost napadených ustanovení spatřuje navrhovatelka v tom, že regulace nepřijatelným způsobem zasahuje do svobody pohybu garantované čl. 14 Listiny základních práv a svobod. Podle ní jsou ustanovení obou vyhlášek nezákonná a to v takové míře, že mohou (a snad i musejí) na své adresáty působit obdobně absurdně jako zákaz zpěvu v Půlnočním království krále Miroslava v pohádce Pyšná princezna. Vzhledem k tomu, že oba návrhy byly podány shodnou navrhovatelkou a jde o návrhy, kterými se navrhovatelka domáhala zrušení části obecně závazných vyhlášek s naprosto shodným obsahem, spojil je Ústavní soud ke společnému řízení.

Při přezkoumání obecně závazné vyhlášky Ústavní soud zpravidla volí test čtyř kroků, v jehož rámci posuzuje pravomoc obce k vydání obecně závazné vyhlášky, zda obec při jejím vydání nevykročila z mezí zákonného zmocnění, zda nezneužila svoji působnost či neporušila zákon, a konečně poměřuje obsah obecně závazné vyhlášky kritériem „rozumnosti“. Ústavní soud dospěl k závěru, že napadená ustanovení neobstála již v druhém kroku tohoto testu, neboť byla zastupitelstvy měst přijata mimo věcnou působnost vymezenou jim zákonem. K dalším krokům testu tak nebylo nutné přikročit.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Zuzana Majerová byl položen dotaz

Co by EU měla z toho, kdyby nás zatáhla do války?

Vy tvrdíte, že se o to pokouší. Proč by to dělala? A k té mírové iniciativě Trupma. Podle vás je jeho návrh vůči Ukrajině spravedlivý? Nezohledňuje jen zájmy USA a Ruska?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ASO: První kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2026 byla podepsána

22:03 ASO: První kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2026 byla podepsána

Po nepříliš dlouhém, ale o to intenzivnějším vyjednávání byla d19. prosince 2025 podepsána kolektivn…