Ústavní soud: Zvukový záznam tzv. monitorovaného hovoru jako důkazní prostředek v občanském soudním řízení

10.03.2018 12:49 | Zprávy

Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti obchodní korporace Synergent, s. r. o. a zrušil rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu.

Ústavní soud: Zvukový záznam tzv. monitorovaného hovoru jako důkazní prostředek v občanském soudním řízení
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vchod do budovy Ústavního soudu

III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jiří Zemánek) vyhověl ústavní stížnosti obchodní korporace Synergent, s. r. o. a zrušil rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu.

Stěžovatelka se v řízení vedeným před Okresním soudem v Litoměřicích po žalované – obchodní korporaci GRIMAX, s. r. o. – marně domáhala zaplacení částky 6 038 Kč s příslušenstvím. Tato částka měla představovat sjednanou cenu ze smlouvy, jejímž předmětem měl být zápis prezentace žalované na blíže specifikovaných webových stránkách po dobu jednoho roku. Okresní soud žalobu zamítl, neboť se stěžovatelce nepodařilo prokázat uzavření smlouvy, když jediný jí navržený důkaz – záznam telefonního hovoru, z něhož uzavření smlouvy mělo plynout – vyhodnotil soud jako nezákonný. Soud odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu a vyslovil názor, že souhlas žalované s monitorováním telefonního hovoru umožňuje pouze hlasitý odposlech v reálném čase, avšak nelze již pod něj zahrnout pořizování zvukového záznamu. Souhlasem s monitorováním hovoru totiž dle soudu nelze nahradit souhlas s pořizováním a použitím zvukového záznamu. Stěžovatelka se poté obrátila na Ústavní soud s tvrzením, že rozsudkem okresního soudu bylo porušeno její ústavně zaručené právo na soudní ochranu.

Ústavní soud dospěl k závěru, že je ústavní stížnost důvodná. K problematice využití audionahrávek jako důkazního prostředku zaujal stanovisko i Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. 30 Cdo 3717/2008, podle něhož hovory fyzických osob, ke kterým dochází při výkonu povolání, při obchodní či veřejné činnosti, zpravidla nemají charakter projevů osobní povahy; důkaz zvukovým záznamem takového hovoru proto není v občanském soudním řízení nepřípustný. Nejvyšší soud tyto úvahy dále rozvinul v rozsudku z 23. 6. 2010 sp. zn. 22 Cdo 3717/2008.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Tisková zpráva

Je toto konec SOCDEM?

Jak nyní po volbách hodnotíte vaše spojení s komunisty? Myslíte, že to bylo k něčemu dobré? Do sněmovny jste se nedostali a jen jste docílili toho, že stranu tím spojenectvím opustilo dost lidí a pro dost lidí jste se podle mě i odepsali. Víte co taky nechápu? Dříve vám vadilo, že Foldyna sympatizuj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Policie ČR: Chtěl prodat, jenže draze zaplatil

22:33 Policie ČR: Chtěl prodat, jenže draze zaplatil

Uherskohradišťští policisté šetří případ podvodu, při kterém muž reakcí na podvodný odkaz kurýrní sp…