ÚS v souladu s názorem ochránkyně potvrdil, že když všem lidem ve městě zakážeme sedět venku jinde než na lavičce, nevyřešíme tím problém vandalismu. Pouze z každého, kdo si sedne se zmrzlinou na zídku nebo před školou na zábradlí, uděláme pachatele přestupku. Lidé mají právo sednout si svobodně tam, kde sami uznají za vhodné.
Vyhlášky města Varnsdorf a Litvínov zakázaly na veřejných prostranstvích v celém městě sezení na obrubnících, zídkách a dalších stavebních prvcích, které k sezení nejsou určeny. Důvodem měl být boj proti vandalismu. V Litvínově byl navíc zákaz doprovázen odstraněním laviček z daných veřejných prostranství. Vznikla tak situace, kdy v určitých lokalitách je možné jen stát. Legálně si sednout nelze.

Právě plošnost zákazu a pohlížení na každého, kdo sedí mimo lavičku už dopředu jako na vandala, vedla ochránkyni k podání návrhu Ústavnímu soudu na zrušení vyhlášek obou měst.

„Vyhlášky Varnsdorfu a Litvínova vlastně považují každého, kdo sedí venku jinde než na lavičce, už dopředu za vandala. To je absurdní a nepřiměřené. Sezení kdekoli není samo o sobě škodlivou činností a k vandalismu vůbec vést nemusí,“ vysvětluje ochránkyně svůj pohled na vyhlášky.