Nejvýrazněji se na této částce podílela spotřební daň z minerálních olejů, a to 22 miliardami korun. Téměř 235 milionů utržili ústečtí celníci na dani z lihu a lihovin a 185 milionů korun vyinkasovali na dani z vína. Na dani z piva ve výši 15 milionů korun se podílela řada malých pivovarů registrovaných v kraji a další téměř čtyři miliony utržili celníci na dani z tabákových výrobků. Ústečtí správci spotřebních daní zaznamenali ve srovnání s předchozím rokem nárůst ve výběru daní zejména u vína (o 33 milionů korun), piva (o 1,3 milionů korun) a tabákových výrobků (o 830 tisíc korun).

Celníci spravují také daně ze zdrojů energie zatěžujících životní prostředí tj. daně ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny. Od dodavatelů těchto energetických produktů konečnému spotřebiteli vyinkasovali 229 milionů korun (nárůst o více než 24 milionů korun).

Za zboží dovezené ze zemí mimo EU vybrali celníci na cle přes 305 milionů korun (nárůst o bezmála 8 milionů korun ve srovnání s rokem předchozím). Čtvrtina z této částky zůstala ve státním rozpočtu, zbytek putoval do rozpočtu Evropské unie.

V rámci tzv. dělené správy, kdy pracovníci celního úřadu vybírají poplatky a vymáhají pokuty, které lidem a obchodním společnostem ukládají jiné státní organizace či instituce, bylo odvedeno do státní kasy dalších 473 milionů korun. Z toho téměř 34 milionů korun vymohli na místě neuhrazených pokutách uložených v blokovém řízení.

Výběr spotřební daně patří k nejvýznamnějším příjmům státního rozpočtu. Proto také boj proti daňovým únikům a dohled nad řádným výběrem spotřebních daní byl a nadále bude jedním z prvořadých úkolů celní správy.

V celorepublikovém měřítku celní správa vybrala v roce 2016 do státního rozpočtu bezmála 163 miliard korun. Více v TZ GŘC zde.