Altán měl podle dobové dokumentace dva vchody ve směru cesty vinoucí se svahem, a byl otevřený a průchozí. Dřevěná konstrukce byla obohacena, tak jako v případě ostatních altánků a pavilonků, o dekorativní tesařské prvky štítů jednotlivých rizalitů s ozdobně vyřezávanými lištami i zábradlím. „Stavba se nacházela v lokalitě, kterou Vojenské lesy a statky často využívají pro exkurze školních kolektivů v rámci programů lesní pedagogiky. Tedy pro edukativní výuku dětí o lese, lesnictví a přírodě. Potřebovali jsme zde nějaké zázemí pro tyto aktivity, proto jsme pojali nápad postavit na místě Jindřichova sedátka repliku původní stavby,“ popisuje Milan Suk, ředitel karlovarské divize Vojenských lesů a statků (VLS), která spravuje Doupovské hory včetně lesů v okolí Kyselky.

Největší komplikací při realizaci stavby však byla skutečnost, že se do současnosti zachovala pouze kamenná podezdívka bez jediné části dřevostavby. Kamenné základy však plánovačům VLS daly základní představu o půdorysu altánku a díky vpadlinám pro osazení sloupků i o jeho tvaru a konstrukci. V archivech se nepodařilo nalézt žádnou stavební dokumentaci, vydaly však několik dobových fotografií, podle kterých byla stavba nakonec obnovena. Do projektu VLS investovaly přes 600 tisíc korun.