Na otázku, zda někdo z jejich přímých příbuzných, tedy rodičů, sourozenců nebo prarodičů, trpí či trpěl některým onkologickým onemocněním, odpovědělo kladně celých 78 procent z dotázaných středoškoláků. Průzkum se konal na konci loňského roku mezi studenty středních škol po celé republice v rámci osvětové akce s názvem Rakovina není náhoda. V tomto projektu, který podporuje VZP, besedují lékaři a studenti posledních ročníků lékařských fakult se středoškoláky o tom, jak je možné se onkologickým nemocem bránit. Besed se od ledna 2011 zúčastnilo již téměř 4500 studentů.
 
Středoškoláci nejčastěji uváděli, že jejich příbuzní onemocněli nádorem plic (19,3 %), prsu (17,5 %), tlustého střeva (14,5 %), prostaty (8,3 %) a kůže (4,8 %). Zbylých 35,6 % buď uvedlo jiný druh rakoviny (zejména slinivky břišní a jícnu), nebo nevěděli, o jaký nádor se jednalo. Celkem 17 % studentů, kteří mají rodinnou zkušenost s onkologickým onemocněním, uvedlo výskyt dvou případů a 6,6 % tří případů rakoviny v rodině.
 
Výsledky průzkumu zároveň potvrdily vysokou míru vystavení mladých Čechů hlavním rizikovým faktorům onkologických onemocnění. Zároveň prokázaly, že rodina má rozhodující vliv na vytváření modelů chování, které jsou z hlediska prevence onkologických onemocnění vysoce rizikové. Problémy s kouřením, obezitou a nedostatkem pohybu mají dvakrát častěji děti rodičů, kteří tyto problémy mají také. Drtivá většina dotázaných českých středoškoláků (92,7 %) dospívá v rodinách, kde na oba rodiče ve zvýšené míře působí alespoň jeden z hlavních rizikových faktorů rakoviny. V téměř polovině těchto případů jde o nedostatek pohybu, v 25 % o kouření, ve 13 % o nestřídmé holdování alkoholu a v 12 % o nadváhu. Naopak pouze sedm procent dotazovaných středoškoláků vyrůstá v rodinách, kde žádný z rodičů nemá ani jedno z těchto zdravotních rizik.
 
Pravidelně kouří 42,8 % dotázaných studentů a učňů. Pravidelnými kuřáky je 45 % jejich otců a téměř 39 % matek. Pozoruhodné je, že větší je počet kuřáků mezi dívkami (49,5 %), než mezi chlapci
 (31,6 %). 72 % kuřáků je z rodin, kde kouří alespoň jeden rodič, naopak z rodin, kde nekouří nikdo jiný, je jen 28 % mladých kuřáků. Alkohol pije častěji než dvakrát týdně 24,8 % dotázaných, přičemž větší je podíl chlapců (37,6 %), než dívek (17,1 %). Téměř 39 % pijáků je přitom ale z rodin, kde rodiče konzumují alkohol v rozumné míře. Otců pijících víc než dvakrát týdně je přes 37 %, matek necelých 17 %.
 
BMI vyšší než 25 má 15,5 % dotázaných (14,3 % chlapců a 16,2 % dívek). Z celkového počtu obézních středoškoláků má 67 % alespoň jednoho z rodičů, který podle nich samotných má také problémy s váhou. O něco častěji jsou přitom obézní otcové (28,2 %) než matky (25,6 %). Co se týče nedostatku pohybu, samotní studenti a učni jsou na tom relativně dobře. Pohyb do zadýchání a zapocení více než dvakrát týdně uvádí 68 % dotázaných. Na otázku, zda se matka zadýchá a zapotí pohybem víc než dvakrát týdně, odpovědělo ale kladně jen 38,3 % dotázaných, v případě otce to bylo jen 34,7 %.
 
Průzkum proběhl v devíti středních školách: na dvou gymnáziích, čtyřech středních odborných školách, jedné střední průmyslové škole a dvou středních odborných učilištích, a to v Mostě, Světlé nad Sázavou, Spáleném Poříčí, Ostravě, Neratovicích, Rakovníku, Středoklukách, Dačicích a Praze. Celkem se jej zúčastnilo 355 respondentů, z toho 222 dívek a 133 chlapců ve věku 15 až 18 let.