Veřejný ochránce práv: Činnost ombudsmana v roce 2019 – úspěchy i výzvy | ParlamentniListy.cz

Zprávu už projednal Senát a také Petiční výbor Poslanecké sněmovny, který doporučí, aby Sněmovna uložila vládě zabývat se poznatky a doporučeními ombudsmana

V roce 2019 využilo možnosti obrátit se na veřejného ochránce práv 7840 osob a 71 % jejich podnětů spadalo do působnosti ombudsmana. Tematické složení podnětů se oproti předchozím letům nezměnilo, nejčastěji lidé hledali pomoc v oblasti sociálního zabezpečení, stavebnictví, vězeňství, ochrany práv dětí a rodiny a oblasti práce a zaměstnanosti. Ilustrováno čísly: každý týden se na ombudsmana obrátilo 27 lidí s potížemi v sociálním zabezpečení a 12 lidí i tématu stavebnictví. Nejvýraznější změnou oproti předchozím letům byl 10% nárůst počtu stížností týkajících se stavebnictví – tato oblasti se dostala na své historické maximum. Mírně také vzrostl počet stížností v oblasti práce a zaměstnanosti a také stížností s námitkou diskriminace. Každý 15. vyřízený podnět skončil zjištěním pochybení úřadu nebo diskriminací.

V rámci prevence špatného zacházení se uskutečnilo 25 systematických návštěv zařízení, kde jsou lidé omezeni na svobodě. Přestože jsme nezjistili špatné zacházení, prakticky všude se v různé míře vyskytuje nějakým způsobem riziková praxe (např. dlouhotrvající velmi přísný režim spojený s izolací v psychiatrických nemocnicích, přílišná ústavnost a institucionalismus v poskytování služeb lidem s postižením aj.).

V rámci monitorování práv lidí s postižením se v návaznosti na doporučení poradního orgánu a lidí s postižením rozběhla řada výzkumů k ověření naplňování práv lidí s postižením. Dokončen byl např. výzkum přístupnosti vlakové přepravy pro lidi používající vozík. Jako první a jediní v České republice jsme přeložili Úmluvu o právech osob s postižením do českého znakového jazyka.

Zpráva za rok 2019 obsahuje i 3 legislativní doporučení Poslanecké sněmovně. Tradičně jde o dlouhodobé a systémové problémy, které se dosud nepodařilo odstranit ani opakovanými jednáními s ministerstvy či upozorněním vlády. Všechna tři doporučení se týkají oblasti ochrany práv omezených na svobodě. Ombudsman doporučuje změnu zákona o zdravotních službách tak, aby umožnila lékařům oznámit zjištění známek špatného zacházení, aniž by tím porušili mlčenlivost. Tato změna by přispěla zejména k ochraně seniorů v zařízeních, pacientů psychiatrických nemocnic, ale i vězněných osob. Ombudsman rovněž doporučuje zákonem komplexně upravit problematiku výkonu ochranného léčení a také změnit trestní zákoník tak, aby nejpřísnější zabezpečovací detence opravdu sloužila jako původně zamýšlené ochranné opatření pro ty pachatele, kteří představují pro společnost mimořádné nebezpečí. V současné době tam totiž často přecházejí pacienti z ochranného léčení, kteří ani žádný zločin nespáchali.

Ombudsman současně upozorňuje na další, dosud nerealizovaná doporučení z let 2017 a 2018. Na více než polovině z nich už ministerstva pracují a podle ombudsmana se dá očekávat, že postupně dojde k navrhovaným změnám právních předpisů. Podle zkušeností ombudsmana trvá v průměru 3,5 roku, než se podaří legislativní doporučení realizovat.

Fakta a témata roku 2019

7840 osob žádalo ombudsmana o pomoc při řešení svých potíží
v 749 případech bylo zahájeno šetření, z toho 66 z vlastní iniciativy
vyřízeno bylo 7670 podnětů
v 521 případech jsme zjistili pochybení nebo diskriminaci
pouze ve 37 případech nebylo dosaženo nápravy zjištěných pochybení, takže bylo nutné vyrozumět nadřízený úřad, případně informovat veřejnost
ve 403 podnětech byla namítána diskriminace. Diskriminace byla zjištěna v 16 případech, v dalších 23 se nepodařilo diskriminaci potvrdit ani vyvrátit.
Pomoc či radu u ombudsmana hledalo 47 dětí, nejčastěji v souvislosti s rodinnými vztahy a s podmínkami v dětských domovech.
Intenzivně jsme se zapojili do připomínkových řízení k návrhům právních předpisů. Meziročně stoupl jak počet vznesených připomínek (192 připomínek k 22 materiálům ministerstev), tak jejich úspěšnost – 52 % vypořádaných připomínek bylo alespoň částečně akceptováno. Nejvíc takto vypořádaných připomínek se týkalo věcného záměru stavebního zákona.
Ústavní soud v souladu s naším stanoviskem jako vedlejšího účastníka zrušil poplatek 10 000 Kč za podání podnětu ÚOHS za podnět v oblasti veřejných zakázek.
V oblasti sociálního zabezpečení se nejvíc podnětů týkalo důchodů, mezi nimiž výrazně převládaly invalidní důchody. Šetření v této oblasti vedlo na jaře 2020 ke změně metodiky ČSSZ, aby určení data vzniku invalidity nebylo vázáno na den, který člověk v žádosti o invalidní důchod uvedl, ale na den, kdy invalidita skutečně vznikla.
Podařilo se nám také změnit praxi při započítávání doby studia v cizině. Bude se na ni nahlížet jako k náhradní době pojištění podle českých právních předpisů.
Výrazně přibylo stížností týkajících se rodinných dávek ze zemí EU podle koordinačních nařízení.
Zapojili jsme se do práce Komise pro spravedlivé důchody. Návrhy komise slouží jako doporučení ministryni práce a sociálních věcí pro jednání v koaliční radě. Podařilo se nám prosadit mezi doporučení např. návrh na spravedlivější výpočet důchodu pro osoby pečující o dítě nebo osobu s postižením. Vnesli jsme do jednání také nové závažné téma, a to velmi přísně nastavenou podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod. Požadavek 35 let je i vůči ostatním evropským státům ojedinělý a do budoucna bude přibývat seniorů bez nároku na starobní důchod.
Tématem č. 1 v oblasti stavebnictví byl a dál bude nový stavební zákon, k jehož věcnému záměru i k návrhu paragrafového znění jsme uplatnili řadu zásadních připomínek. Upozornili jsme, že návrh upřednostňuje zájem rychle stavět na úkor ostatních zájmů, které mohou být stavbou dotčeny. Návrh podle našeho názoru nepřispěje k vyřešení zdlouhavých stavebních řízení. Přestože od původního automatického povolení, které jsme kritizovali, navrhovatel ustoupil, nahradil ho podobně nešťastnou automatickou atrakcí věci nadřízeným orgánem v případě, že orgán prvního stupně nerozhodne včas. Krajské úřady tak budou přetíženy rozhodováním v prvním stupni namísto nečinných prvoinstančních orgánů, které se tak navíc budou moci snadno „zbavit“ složitých případů.
Dosáhli jsme posunu v otázce zajištění podmínek pro odebraná zvířata vyžadující zvláštní péči, zejména pro šelmy. K některým tragickým případům nezvládnutých chovů dochází i proto, že úřady neodejmou chovateli ohrožené zvíře, protože není kam ho umístit. Ministerstvo životního prostředí přislíbilo nejpozději do roku 2022 vytvořit zařízení pro odebraná zvířata.
V oblasti práce a zaměstnanosti o 35 % vzrostl počet stížností na vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Výrazně jsme se proto zaměřili na osvětu, mj. jsme školili sociální pracovníky a pracovníky občanských poraden a nevládních organizací. Rovněž jsme přesvědčili Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby zkontrolovalo postupy Úřadu práce ČR při výplatě podpory v nezaměstnanosti a zabránilo případům, kdy je výplata podpory zastavena dřív, než úřad vydá rozhodnutí.
V rámci ochrany práv osob omezených na svobodě jsme provedli návštěvy 25 zařízení, přijali jsme 625 podnětů vězněných osob a klientů sociálních služeb, sledovali jsme 43 vyhoštění a předání cizinců.
Vydali jsme zprávy shrnující situaci v zařízeních pro výkon zabezpečovací detence, pro děti vyžadující okamžitou pomoc a v psychiatrických nemocnic se zaměřením na výkon ochranného léčení. Upozornili jsme například na systémový problém, kdy zákony neupravují možnost přemisťování pacientů s ústavní ochrannou léčbou v rámci psychiatrických nemocnic. Není tak jasné, jak o přemístění mají soudy rozhodovat.
Na základě upozorňování z předchozích let na nedostatečnou odměnu pracujících odsouzených se podařilo dosáhnout toho, že od 1. ledna 2020 je pracovní odměna odsouzených navázána na minimální mzdu.
Jedním z témat roku 2019 v oblasti rovného zacházení byly nenávistné projevy na internetu. V rámci provedeného výzkumu jsme zkoumali soudní rozhodnutí ve věcech trestných činů s nenávistnou pohnutkou spáchaných v online prostředí. Na výzkum navázalo doporučení adresované odpovědným státním orgánům.
Výzkumná činnost v rámci monitorování práv lidí s postižením se zaměřila na zjišťování dostupnosti sociálních služeb pro děti s postižením a jejich rodiny, na podmínky zaměstnávání lidí s postižením ve veřejné správě, na dostupnost vlakové přepravy pro lidi používající vozík aj. Proběhly také návštěvy 10 domovů pro osoby se zdravotním postižením, při nichž jsme mapovali podmínky života 835 lidí, kteří zde dlouhodobě žijí.
Intenzivně jsme se věnovali problémům v oblasti veřejného opatrovnictví vykonávaného obcemi. Opakovaně se zde setkáváme s tím, že opatrovníci nedostatečně zjišťují přání opatrovaných a nerespektují je. Opatrovaní si také někdy stěžují, že se o ně opatrovník nezajímá, není s nimi v pravidelném kontaktu