Veřejný ochránce práv: Činnost ombudsmanky v roce 2018

Ve 30 případech zjistila diskriminaci. V průběhu roku ombudsmanka uskutečnila systematické návštěvy 27 zařízení, v nichž jsou lidé omezeni na svobodě, zaměřila se zejména na domovy pro lidi s postižením. Od 1. 1. 2018 také ombudsmanka vykonávala působnost jako monitorovací orgán pro práva lidí se zdravotním postižením.

Fakta roku 2018

Obdrželi jsme celkem 8 152 podnětů, z toho 53 jich přišlo od dětí.

V roce 2018 pokračoval růst počtu podnětů v oblasti sociálního zabezpečení, dostal se na historicky nejvyšší úroveň. Patrné to bylo zejména u příspěvku na péči, kde se počet podnětů zvýšil o 57 %, obdobně počet podnětů týkajících se invalidních důchodů meziročně vzrostl o 37 %.

O třetinu se zvýšil počet podnětů týkajících se přestupků proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku a obdobně tomu bylo také u podnětů souvisejících s pojistným na zdravotním pojištění. Zvýšil se i počet podnětů týkajících se činnosti Vězeňské služby ČR.

V posledních třech letech naopak mírně klesá počet podnětů týkajících se ochrany práv dětí, mládeže a rodiny.

V oblasti stavebního řádu, která patří k druhé největší v činnosti ombudsmana, sice v roce 2018 méně lidí hledalo pomoc při jednání se stavebními úřady v souvislosti s povolováním staveb, zato mírně stoupl počet podnětů týkajících se odstraňování nepovolených staveb. V této souvislosti je třeba zmínit, že Ministerstvo pro místní rozvoj konečně vyslyšelo urgence ombudsmanky a spustilo program financování výkonu rozhodnutí stavebních úřadů ve veřejném zájmu.

Navštívili jsme 27 zařízení, kde jsou lidé omezeni na svobodě. Zaměřili jsme se především na domovy pro osoby se zdravotním postižením.

Snížil se počet podnětů s námitkou diskriminace. Stále se lidé cítí být diskriminování zejména v oblasti práce a zaměstnání. Diskriminaci jsme v roce 2018 zjistili ve 30 případech.

V rámci nové působnosti k ochraně práv lidí se zdravotním postižením zřídila ombudsmanka poradní orgán a navázala spolupráci s 60 organizacemi zabývajícími se právy lidí s postižením. Přijala 80 podnětů týkajících se systémových problémů lidí s postižením a na základě provedených výzkumů formulovala první doporučení zaměřená na dostupnost sociálních služeb pro klienty s poruchou autistického spektra, účast lidí s omezenou svéprávností ve volbách a na dostupnost zubní péče pro lidi s mentálním postižením.

DOPORUČENÍ KE ZMĚNĚ ZÁKONŮ

Za roky 2014 – 2017 předložila ombudsmanka Poslanecké sněmovně 21 doporučení ke změně právních předpisů. Vycházela přitom z poznatků získaných v rámci šetření podnětů nebo ze systematických návštěv míst, kde jsou lidé omezeni na svobodě. Dvě třetiny těchto doporučení už byly buď úplně realizovány, nebo je doporučovaná změna právních předpisů „na cestě“. Vyřešil se například problematický výpočet renty poskytované za pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Postup odškodňujících pojišťoven se sjednotil a výše renty už se nesnižuje s růstem minimální mzdy. Pěstouni už také mohou za děti, které mají v péči, vyřizovat dávky pro osoby se zdravotním postižením. Na dobré cestě je například vytvoření nezávislého stížnostního mechanismu pro oblast sociálních služeb, začlenění zásahu do důstojnosti osob při poskytování sociálních služeb mezi přestupky nebo osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí pro bytové jednotky v rodinných domech. Naopak se nedaří například dosáhnout zrušení povinnosti předkládat v úředním styku doklad ze zvláštní matriky v případě uzavření manželství či partnerství nebo narození dítěte v cizině. Proces vyřizování dokladů to výrazně komplikuje.

Aktuálně ombudsmanka předkládá Poslanecké sněmovně dalších 10 nových doporučení, mezi nimi:

Neoprávněné použití omezovacího prostředku při poskytování zdravotních služeb jako přestupek

Použití omezovacího prostředku je zásahem do důstojnosti a integrity pacienta, proto je jeho použití možné pouze v případech striktně vymezených v zákoně. Ombudsmanka je přesvědčená, že v případě neoprávněného použití nelze pouze odkazovat na žalobu na ochranu osobnosti, ale stát by měl takové jednání odpovídajícím způsobem postihovat, a tím od něj odrazovat. Doporučuje proto, aby bylo neoprávněné užití omezovacího prostředku zákonem označeno za přestupek, jako je tomu v oblasti sociálních služeb.

Výše odměny pěstouna na přechodnou dobu pečujícího o dítě ve II. – IV. stupni závislosti

Od 1. 1. 2018 vznikla nerovnost ve výši odměn pěstounů pečujících alespoň o jedno dítě ve II. – IV. stupni závislosti na pomoci jiné osoby. Zatímco „dlouhodobý“ pěstoun pobírá odměnu 30 000 Kč, pěstoun na přechodnou dobu dostává pouze 20 000 Kč, jako kdyby pečoval o dítě, které není závislé na péči. Kromě zohlednění náročnosti péče se tím zvýší i šance dětí se zdravotním postižením na umístění do přechodné pěstounské péče.

Zveřejňování rozhodnutí soudů ve veřejně přístupné databázi

Soudy by měly mít povinnost zveřejňovat svá rozhodnutí ve veřejně přístupné databázi. Zvýší se tím transparentnost rozhodování, je to důležité pro předvídatelnost práva a může to přispět ke sjednocování judikatury. V mnoha evropských zemích, včetně Slovenska, je to už samozřejmost.

Poplatek za podání podnětu úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k zahájení řízení v oblasti veřejných zakázek

Zavedení poplatku 10 000 Kč znamená, že občané platí správnímu orgánu financovanému z veřejných prostředků za to, že mu pomáhají s výkonem jeho činnosti. Jde přitom o dohled nad nezákonným postupem ve veřejných zakázkách. Podle ombudsmanky to znamená výrazné snížení transparentnosti veřejných zakázek. Ombudsmanka doporučuje, aby byl poplatek za podání podnětu zrušen.

Další doporučení se týkají dálkového (korespondenčního) nahlížení do správního spisu pro účastníky řízení, povinnosti úřadů poučovat o možnosti podat proti správnímu rozhodnutí žalobu k soudu, úpravy způsobu a postupu vyřizování stížností na poskytovatele zdravotních služeb, změny poskytování přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou diskriminací, platové a mzdové transparence jako předpokladem pro spravedlivé odměňování a úpravy podmínek zkoušek z českého jazyka pro žáky a žákyně s odlišným mateřským jazykem.

Pomáháme i jinak

Poznatky z šetření využila ombudsmanka v rámci připomínkování právních předpisů. Mimo jiné připomínkovala např. návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, návrh změny zákona o místních poplatcích a další. Vznesla celkem 84 připomínek k 18 materiálům ministerstev. Ne všechny dosud předkladatelé vypořádali, ale celkově platí, že téměř polovina připomínek byla zcela nebo částečně akceptována. Úspěšná je ombudsmanka zejména v prosazování připomínek, které považuje za zcela zásadní. Daří se tím zabránit vzniku některých nespravedlností.

V roce 2018 vstoupila ombudsmanka jako vedlejší účastník do pěti řízení u Ústavního soudu. Například podpora návrhu na zrušení ustanovení novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je dalším krokem ombudsmanky ve snaze pomoct vlastníkům, jejichž vozidla administrativně zanikla a nemohou je legálně používat.