Řadu let chybějící služební zákon, který upravuje postavení úředníků a měl by vést k většímu odpolitizování státní správy, je účinný od 1. ledna 2015. Stanovuje povinnosti úředníků a jejich disciplinární odpovědnost, zakotvuje kariérní postup, který by měl umožnit motivovat a udržet kvalitní a schopné zaměstnance ve službách státu. Zatímco v prvním roce účinnosti se na ochránkyni obrátili ve věci služebního zákona 4 lidé, letos jde v průměru o 2 stížnosti za měsíc. Převážně se týkají výběrových řízení a přijímání do služebního poměru. Podle ochránkyně jde ale spíš než o problémy zákona o přirozenou reakci na nové podmínky pro práci ve státní službě. Ta není běžnou součástí pracovního trhu, takže specifické požadavky jsou na místě.

Někteří stěžovatelé například zpochybňují podmínku, že uchazeč ve výběrovém řízení na určitou vedoucí funkci musí být státním zaměstnancem. Za diskriminační to považovali především ti, kdo ve státní správě v minulosti působili. Jeden ze stěžovatelů například uváděl, že zastával vedoucí funkci ve státní správě. Poté, co z ní byl odvolán, přestal být státním zaměstnancem. Chtěl se následně přihlásit do výběrového řízení na obdobnou pozici, ale předpokládal, že kvůli nesplnění podmínky být státním zaměstnancem bude z výběrového řízení vyloučen hned na začátku. Jiná stěžovatelka uváděla, že 18 let pracovala ve státní správě i na vedoucím postu, ale když bylo v rámci reorganizace její místo zrušeno a nenašlo se pro ni jiné uplatnění, musela státní správu opustit. V mezičase si studiem vysoké školy dál rozšířila vzdělání, ale ani pak se do státní služby nemohla vrátit. Bez ohledu na své vzdělání i celou praxi byla z výběrového řízení vyřazena, protože nesplnila podmínku být státním zaměstnancem alespoň čtyři roky z posledních osmi.