Vaše Excelence, jaké jsou za současné napjaté situace hlavní cíle Íránu? Jak Teherán definuje své strategické cíle v kontextu narůstajícího napětí na Blízkém východě?

Od počátku islámské revoluce v roce 1979 Spojené státy americké a jejich spojenci dávají najevo, že se s tímto politickým vývojem nedokážou smířit. Po několik dekád jednotlivé americké administrativy různými způsoby usilují o změnu režimu – uvalují ekonomické sankce, podporují teroristické skupiny, jako jsou například Lidoví mudžahedíni (exilová organizace usilující o svržení íránského režimu – pozn. red.), a vměšují se do vnitřních záležitostí země. Byli jsme svědky toho, jak prezident USA (Donald Trump – pozn. red.) svými provokativními prohlášeními proměnil pokojné demonstrace v akce plné násilí.

V tomto kontextu je naším hlavním cílem dokázat Washingtonu, že se musejí politiky založené na představě změny režimu navždy vzdát a že musejí začít respektovat suverenitu Íránu jakožto nezávislé země. Írán je připraven prokazovat svou odolnost vůči vojenským vzdušným útokům a uplatňovat své právo na sebeobranu v souladu s Chartou OSN tak dlouho, jak bude potřeba.

Jak Írán interpretuje cíle a motivace probíhajících vojenských úderů na svém území v režii Izraele a USA? Jaký dopad může mít vojenská operace těchto dvou zemí na budoucí podobu mezinárodního práva a jeho uplatňování v politické praxi?

Anketa

Co říkáte na chování Petra Macinky?

Dokáže skvěle vystihnout situaci

96%

Je to hulvát a provokatér

2%

Macinka mě nezajímá

2%

hlasovalo: 1161 lidí

Z našeho pohledu je cílem tohoto vojenského útoku odstranění posledního suverénního státu na Blízkém východě a vytvoření podmínek pro dominanci a hegemonii Izraele v celém regionu. Tento akt agrese nejenže podkopává tzv. řád založený na pravidlech, který západní země dlouhodobě prosazují, ale také dále roztáčí spirálu intervencí a násilí, jež zasáhne i budoucí generace.

Jak Írán hodnotí možné širší důsledky konfliktu, zejména s ohledem na regionální stabilitu, globální ekonomiku a bezpečnost mezinárodních dodavatelských řetězců, pro které je například Hormuzský průliv mezi Íránem a Arabským poloostrovem zcela zásadní?

Domníváme se, že hlavním zdrojem nestability a chaosu na Blízkém východě je agresivní politika a kroky izraelského režimu. Jednostranná podpora Izraele ze strany USA a dalších západních zemí dlouhodobě představuje hlavní překážku pro dosažení míru a stability v regionu. Pokud budou Spojené státy a Izrael nadále eskalovat současnou krizi, kterou samy vyvolaly, celá agrese může negativně ovlivnit energetické trhy a uvrhnout globální ekonomiku do nové recese.

Jak Írán vnímá současnou pozici Evropské unie, která se víceméně postavila na stranu Izraele a USA a zároveň důrazně odsuzuje odvetné akce ze strany Teheránu?

Evropa dlouhá léta hodně nahlas mluví o řádu založeném na pravidlech, který má ztělesňovat mezinárodní právo. V praxi ale k analogickým případům zaujímá protikladné postoje a uplatňuje dvojí metr, což ji diskredituje a podkopává její důvěryhodnost.

Co v tuto chvíli Írán očekává od České republiky a Evropské unie, pokud vůbec něco?

Očekává, že Evropa včetně České republiky tento nevyprovokovaný akt agrese jednoznačně odsoudí, a to především v jejím vlastním zájmu. V opačném případě totiž hrozí, že vznikne nový precedent pro vojenské intervence kdekoli na světě. Pokud má Evropa skutečný zájem na trvalé stabilitě v regionu, doporučujeme evropským zemím ukončit jednostrannou podporu geopolitických ambicí a hegemonistických snah Izraele, které vysoce postavení představitelé Izraele už ani neskrývají.

Psali jsme:

Jeden telefon spustil válku v Íránu, odvyprávěli v USA

USA si v Íránu zavařily. Putin může slavit

Ukrajina má hluboko do kapsy. Bez půjčky přijde do léta na buben

Zničit Trumpovi život. Írán má šanci přežít