Lidé namítají, že po předcích zdědili hrobku vybudovanou na hrobovém místě, jehož pronájem měl být zaplacen „na věčné časy“ nebo „na dobu trvání hřbitova“. Správa hřbitovů však po dědicích – obvykle třetí generaci – najednou požaduje úhradu nájmu nebo doložení, že byl nájem kdysi zaplacen. Např. osmdesátiletý muž uváděl, že hrobové místo, na němž stojí rodinná hrobka, pronajali jeho prarodiče ve 30. letech. Ani on, ani jeho zemřelí rodiče nikdy žádný další nájem neplatili a v rodině se vědělo, že bylo hrobové místo zaplaceno na dobu trvání hřbitova. Nový správce hřbitova však po něm nyní požaduje doklad, že byl nájem ve 30. letech zaplacen. Jiný stěžovatel zase uváděl, že zdědil hrobku po předcích s doklady, že nájemné je zaplaceno na dobu trvání hřbitova. Správa hřbitova však po něm nyní požaduje předložení originálu smlouvy z roku 1922, kdy byla hrobka založena. Podobných případů je víc a stěžovatelé vždy uvádějí, že za celá léta po nich nikdo nájemné znovu nepožadoval a nezpochybňoval, že je hrobové místo zaplaceno na dobu trvání hřbitova a že na něm nevázne žádný jiný dluh.
Podle zástupce ombudsmanky jde o případy, které současný zákon o pohřebnictví pomíjí, přestože se na řadě pohřebišť nacházejí hrobová místa pronajatá v minulosti „na věčné časy“ nebo „na dobu trvání hřbitova“. Tento údaj bývá uveden ve hřbitovní matrice a není namístě ho zpochybňovat. Zákon o pohřebnictví sice počítá s tím, že nájem hrobového místa vzniká na základě písemné nájemní smlouvy se stanovenou výší nájemného, ale to platí pouze pro nově uzavírané smlouvy. V minulosti uzavřené smlouvy o nájmu „na věčné časy“ nebo „na dobu trvání hřbitova“ jsou i nadále platné. Pokud by tehdy smlouva nebyla uzavřena v písemné formě, měl podle zákona o pohřebnictví provozovatel hřbitova dva roky přechodného období na to, aby nejpozději do konce roku 2003 předložil takovému nájemci návrh smlouvy, v níž by ale zohlednil, že nájemné bylo v minulosti jednorázově zaplaceno. Lidem, kteří se dostávají do sporu o nájem „na věčné časy“ zástupce ombudsmanky doporučuje, aby se prostřednictvím správce hřbitova pokusili dohledat údaje ze hřbitovní knihy (matriky). V případě výhrad či pochybností o postupu správce hřbitova, je možné se obrátit na radu obce, které je zákonem o obcích uzavírání smluv o nájmu hrobových míst svěřeno.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva