Stěžovatelce zemřel manžel krátce před narozením syna. Jejich dceři bylo v té době šest let. Po manželově smrti požádala stěžovatelka o vdovský důchod a sirotčí důchod pro dceru, po narození syna pak o sirotčí důchod také pro něj. Na vdovský důchod má nárok vdova po dobu jednoho roku od smrti manžela a poté v případě, že pečuje o nezaopatřené dítě. Stěžovatelka měla nezaopatřené děti dvě, takže podmínku splňovala a vdovský důchod jí byl i po uplynutí jednoho roku dál vyplácen, stejně jako sirotčí důchody oběma dětem. Zvláštností, která ze zpětného pohledu signalizovala budoucí potíže, byl způsob výplaty důchodů. Matce a dceři byly jejich důchody posílány na matčin bankovní účet, ale synův sirotčí důchod byl vyplácen formou složenky na jeho jméno. Podle České správy sociálního zabezpečení to bylo způsobeno tím, že matka s dcerou podaly žádost současně a jsou vedeny ve společné složce, zatímco syn se narodil až po manželově smrti, je proto veden jako pohrobek v samostatné složce, kterou v systému nelze s matčinou sloučit.

Potíže nastaly, když starší dcera odmaturovala. Česká správa sociálního zabezpečení hned poté stěžovatelce odňala vdovský důchod s odůvodněním, že stěžovatelka již nesplňuje podmínku péče o nezaopatřené dítě, protože chybí doklad o dalším studiu dcery na vysoké škole. ČSSZ nezohlednila, že stěžovatelka pečuje ještě o mladšího syna, takže podmínku pro vdovský důchod i nadále splňuje. Vdovský důchod byl stěžovatelce znovu přiznán poté, co předložila dceřino potvrzení o studiu.

Tato situace se pak v dalších obdobích pravidelně opakovala – stěžovatelce byl odnímán vdovský důchod s odůvodněním, že ČSSZ nemá potvrzení dcery o jejím pokračujícím studiu. Stěžovatelka vždy upozorňovala, že i bez potvrzení o studiu starší dcery stále splňuje podmínku péče o nezaopatřené dítě, protože má ještě mladšího syna. Její nárok na vdovský důchod tedy trvá. Protože se obávala, že se situace bude i dál opakovat a ještě se zkomplikuje, až starší dcera dostuduje, obrátila se na veřejnou ochránkyni práv.