Proto je třeba ustanovení o tom, že stavba může být užívána jen k účelu, ke kterému byla kolaudována vykládat tak, aby byla respektována vůle vlastníka, ale současně chráněn i veřejný zájem. K porušení veřejného zájmu dochází zpravidla tehdy, pokud je nemovitost odňata účelu bydlení, k čemuž byla kolaudována, a bydlení, jak tomuto pojmu rozumíme, je nahrazeno podnikatelským záměrem, který s bydlením nemá nic společného. Krom vnitřních bezpečnostních a hygienických předpisů je nutné posuzovat také vliv užívání stavby na své okolí. Zástupce veřejné ochránkyně práv, JUDr. Stanislav Křeček, šetřil případ, kdy byla stavba zkolaudována jako rodinný dům, ale reálně je využívána jako ubytovací zařízení. Okolí je tak zatěžováno hlukem a zvýšenou dopravou.

Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území definuje pojmy „stavby pro bydlení“, „stavby pro rodinnou rekreaci“ a „ubytovacího zařízení“. V šetřeném případě byla stavba zkolaudována jako stavba pro bydlení, ale reálně je využívána jako ubytovací zařízení pro veřejnost. To jednoznačně vyplývá z webové prezentace majitelů, kde nabízejí apartmán a další čtyři pokoje o celkové dispozici 27 lůžek. Podobně byla stavba prezentována v nabídce cestovní kanceláře.

Stěžovatel se obrátil na JUDr. Stanislava Křečka, protože byl obtěžován zejména zvýšeným hlukem a dopravou, která souvisela s provozem ubytovacího zařízení. Jeho předchozí podněty stavebnímu úřadu se nesetkaly s pozitivní odezvou.