Více značených cest i proměněný les. Národní park Podyjí slaví 30 let své existence

30.03.2021 19:38

Od symbolu rozdělené Evropy k příkladu přeshraniční spolupráce. Území Podyjí se nepřehlédnutelně změnilo. Jehličnaté lesy, postupně střídají listnáče. Na obnovených vřesovištích se pasou ovce i koně. Turisté se mohou vydat na desítky kilometrů značených cest. Železnou oponu nahradily přeshraniční projekty. Pomáhají odborníkům i veřejnosti lépe poznat region Národního parku Podyjí, od jehož vyhlášení 20. března uplynulo přesně 30 let.

Více značených cest i proměněný les. Národní park Podyjí slaví 30 let své existence
Foto: nppodyji.cz
Popisek: Národní park Podyjí - logo

„V lese dlouhodobě systematicky aktivně přistupujeme ke změnám jeho druhového složení. Výrazně se snížilo zastoupení jehličnanů a prostor dostávají ty druhy listnáčů, které jsou zde domácí dřevinou,“ říká ředitel Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl. Zatímco v roce 1992 zde rostlo přes 41% jehličnanů, dnes je zde 94% pro území Podyjí přirozenějších a původních listnáčů. Správa parku se také dlouhodobě snaží lesy i krajinu zbavit nepůvodních druhů dřevin i rostlin. „Eliminují se například trnovník akát nebo expansivní pajasany či v blízkosti řeky rostoucí netýkavky žláznaté,“ vysvětluje Rothröckl.

„Z lesů také přestaly mizet staré a popadané stromy. Díky přírodním disturbancím, které vznikají po ledovkách nebo vlivem kůrovce, výrazně vzrůstá objem odumřelého dřeva ponechaného v porostech. Na téměř polovině území tak nyní dostávají přednost přirozené procesy před zásahy člověka,“ dodává Rothröckl.

Udržování přírodní pestrosti Podyjí

V udržování přírodní pestrosti Podyjí ale člověk hraje nezanedbatelnou úlohu. Správa parku se proto snaží o návrat tradiční pastvy na vřesoviště a další území bez lesů. Ročně je tak vypaseno zhruba 150 ha vřesovišť a dalších ploch, pravidelně se sečou údolní louky. Od roku 2018 se na dvou místech pasou i exmoorští poníci. Pomáhají tak například s péčí o areál bývalé vojenské střelnice u Mašovic. V posledních letech započala i obnova historických pařezin. „Výsledkem takové aktivní péče je stabilní prostředí pro výskyt mnoha vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, především hmyzu,“ upozorňuje Rothröckl.

Anketa

Je smrt Petra Kellnera ztrátou pro Českou republiku?

77%
11%
hlasovalo: 14309 lidí

Správa parku pečuje i o kulturní krajinu v ochranném pásmu. „Snažíme se vykupovat pozemky, které jsou hospodářsky nezajímavé, ale mají velkou ekologickou hodnotu. Iniciujeme obnovu původních rozoraných cest a někdejších sadů. Svými projekty malých vodních nádrží přispíváme ke zlepšení vodního režimu v krajině a zároveň vytváříme vhodné biotopy pro obojživelníky,“ vypočítává Rothröckl. Za dobu existence národního parku správci chráněného území opravili šest rybníků a vybudovali desítku tůní pro obojživelníky. Zatravnili 346 ha orné půdy a vysázeli přes 24 000 stromů a keřů ve volné krajině. Správa parku také vykoupila na 1000 ha ekologicky hodnotných pozemků.

„Neopominutelnou v naší práci je i péče o zachování rázu krajiny a zdejších malebných sídel i o historické památky. Tomu napomáhají i dobré vztahy s místními komunitami”, dodává Rothröckl. Správa parku obnovila a zachránila osm památkových objektů v majetku státu.

Více stezek pro turisty a tisíce dětí na enviromentálních programech

Změnila se i infrastruktura pro turisty. Zatímco před rokem 1989 se lidé mohli vydat jen na dva krátké okruhy nedaleko Znojma, dnes na zájemce čekají desítky kilometrů značených turistických a cyklistických stezek i tras pro jezdce na koních. Lidé mohou také přímo v terénu získávat informace z řady infopanelů. Vzdělávací programy pro školy a školky navštívilo přes 45 000 tisíc dětí. Správa parku uspořádala přes 400 populárních komentovaných vycházek pro veřejnost.

Srdcem národního parku protéká řeka Dyje. Zatímco v minulosti její režim určovaly jen potřeby výroby elektrické energie a řeka tak zažila stavy podobné malým povodním i několikrát za den, dnes už se průtoky více podobají přirozenému rytmu přírody. „Podařilo se nám s pochopením energetické firmy dohodnout takový režim v elektrárně přehrady ve Vranově nad Dyjí, že již nedochází k dramatickému kolísání denních průtoků v řece. To přineslo výrazné zlepšení v životě celého ekosystému řeky a jejího údolí,“ popisuje Rothröckl.

Přeshraniční spolupráce

Intenzivní je i přeshraniční spolupráce. Správa Národního parku Podyjí patří do sítě chráněných území sdružených ve federaci Europarc a je nositelem Evropského diplomu pro chráněná území Rady Evropy i Certifikátu přeshraniční spolupráce s partnerským Národním parkem Thayatal. Právě kooperace s rakouskými partnery se v posledních letech prohlubuje. V době před omezením, která přinesla protipandemická opatření, se lidé mohli zapojit do řady přeshraničních exkurzí a akcí, fungovala například i přeshraniční strážní služba. Obě Správy národních parků ale i nyní pokračují například na společných vědeckých studiích nebo přípravě dokumentu, který by měl lépe definovat společné principy péče o území.

Národní park Podyjí byl vyhlášen k 20. březnu 1991. Je nejmenší ze čtyř českých národních parků a jediný na Moravě. Na rakouské straně hranice na něj od roku 2000 navazuje Národní park Thayatal.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tisková zpráva

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ombudsman: Nejistota kolem protikoronavirových opatření ohrožuje důvěru lidí

19:33 Ombudsman: Nejistota kolem protikoronavirových opatření ohrožuje důvěru lidí

Veřejný ochránce práv je mimořádně znepokojen aktuálním děním v souvislosti s protiepidemickými opat…