„V lese dlouhodobě systematicky aktivně přistupujeme ke změnám jeho druhového složení. Výrazně se snížilo zastoupení jehličnanů a prostor dostávají ty druhy listnáčů, které jsou zde domácí dřevinou,“ říká ředitel Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl. Zatímco v roce 1992 zde rostlo přes 41% jehličnanů, dnes je zde 94% pro území Podyjí přirozenějších a původních listnáčů. Správa parku se také dlouhodobě snaží lesy i krajinu zbavit nepůvodních druhů dřevin i rostlin. „Eliminují se například trnovník akát nebo expansivní pajasany či v blízkosti řeky rostoucí netýkavky žláznaté,“ vysvětluje Rothröckl.

„Z lesů také přestaly mizet staré a popadané stromy. Díky přírodním disturbancím, které vznikají po ledovkách nebo vlivem kůrovce, výrazně vzrůstá objem odumřelého dřeva ponechaného v porostech. Na téměř polovině území tak nyní dostávají přednost přirozené procesy před zásahy člověka,“ dodává Rothröckl.

Udržování přírodní pestrosti Podyjí

V udržování přírodní pestrosti Podyjí ale člověk hraje nezanedbatelnou úlohu. Správa parku se proto snaží o návrat tradiční pastvy na vřesoviště a další území bez lesů. Ročně je tak vypaseno zhruba 150 ha vřesovišť a dalších ploch, pravidelně se sečou údolní louky. Od roku 2018 se na dvou místech pasou i exmoorští poníci. Pomáhají tak například s péčí o areál bývalé vojenské střelnice u Mašovic. V posledních letech započala i obnova historických pařezin. „Výsledkem takové aktivní péče je stabilní prostředí pro výskyt mnoha vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, především hmyzu,“ upozorňuje Rothröckl.