Novou digitální daň ve výši sedmi procent by podle vládního návrhu zákona o dani z digitálních služeb měly platit velké firmy, které sice nemají v České republice sídlo či pobočku, ale prostřednictvím digitální ekonomiky tu dělají byznys. Zdaněnými digitálními službami by se od roku 2020 měly stát cílené reklamní kampaně, využití mnohostranného digitálního rozhraní a prodej dat o uživatelích. Daň budou platit firmy s globálními výnosy přesahujícími 750 milionů eur, nebo které takového výnosu dosahují samy, které současně vyinkasovaly za zdanitelné služby na území České republiky minimálně 100 milionů korun.

Ministerstvo financí předpokládá, že státní pokladna z nové daně utrží 2,4 až 6,6 miliardy korun ročně. Platnost zákona má být omezena do roku 2024, protože česká vláda předpokládá, že do té doby dojde na úrovni Evropské unie či OECD ke globální dohodě o zdanění provozovatelů digitálních služeb. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí ZDE.

Vláda schválila také návrh nového zákona o provádění zvláštních režimů v oblasti zahraničního obchodu. Jedná se o právní normu, která do českého právního řádu přebírá evropské předpisy v oblasti zahraničního obchodu se strategickými či drahými kovy z rizikových zemí, v nichž by výnosy z těchto transakcí mohly sloužit k podpoře terorismu, činnosti ozbrojených skupin, k porušování lidských práv například formou zneužívání dětské práce atd. Proto EU požaduje, aby každá taková riziková transakce byla vysledovatelná, a jednotlivé státy mají určit garanty, kteří budou mít tuto oblast na starosti. Vláda navrhuje, aby se v České republice stalo tímto garantem Ministerstvo průmyslu a obchodu.