Schválila rovněž podpůrné programy pro vinohradnictví a vinařství na roky 2019–2023. Každý rok by na ně mělo být připraveno 133 milionů korun, které zaplatí Evropská unie.
Novela, kterou se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, reaguje na novou právní normu, která má od 1. ledna 2020 umožnit plné fungování projektu e-Sbírka a e-Legislativa. Jedná se zejména o zavedení právně závazné elektronické podoby Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a povinné využívání nástrojů elektronické tvorby právních předpisů k předkládání legislativních návrhů. Změnový zákon má za cíl sladit s novou právní normou například jednací řády obou komor parlamentu či zákon o Ústavním soudu. Vláda zároveň parlamentu navrhla, aby se termín účinnosti zákona posunul o rok na 1. leden 2021, aby bylo dost času na přípravu projektu a nezbytné zapracování změn.
Vláda Andreje Babiše schválila také nové nařízení, díky němuž bude moci být i v letech 2019 až 2023 realizována podpora českého vinohradnictví a vinařství. Současné programové období končí v roce 2018. Vnitrostátní program podpor se skládá z opatření Investice a opatření Restrukturalizace a přeměna vinic, oba programy jsou plně hrazené z prostředků Evropské unie. V prvním případě je možné financovat investiční výdaje až do výše maximálně 50 % skutečně vynaložených nákladů, přičemž hodnota podpory nesmí překročit v hospodářském roce 2 miliony korun. U restrukturalizace a přeměny vinic jsou skutečné náklady financovány až do výše 75 %.
Výhled Evropské komise předpokládá, že by Česká republika měla na tyto programy ze zdrojů EU dostat 5,155 milionu eur ročně (cca 133 miliard korun), což za celé programové období činí zhruba 22,775 milionu eur. Vláda předpokládá, že ročně podá žádost cca 150 pěstitelů a výrobců vína. Podpora má směřovat na zachování a rozvoj zaměstnanosti v oboru a na venkově, na posílení tuzemského vinařství a vinohradnictví na světovém trhu a přeměnu vinic. Důležitou součástí programu je také udržení mladých vinařů v oboru, proto o podporu mohou žádat i vinaři do 40 let.
Vláda schválila také zprávu o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2017. Zpráva konstatuje, že roce 2017 bylo při nelegální migraci na území ČR odhaleno celkem 4 738 osob, což je oproti roku 2016 pokles o 9,9 %. Poklesl i počet žádostí o udělení mezinárodní ochrany. Naopak výrazně – o téměř 90 % – narostl počet cizinců ze třetích zemí, kteří na zastupitelských úřadech ČR požádali o udělení povolení k dlouhodobému pobytu. Celkem podalo žádost 20 973 cizinců. Jedná se především o velký nárůst žádostí za účelem zaměstnání, na kterém se především podílejí zaměstnanecké karty pro státní příslušníky Ukrajiny. O 32 % na 10 841 narostl i počet žádostí o udělení povolení k dlouhodobému pobytu, které byly cizinci ze třetích zemí podány na českém území.
Kabinet se zabýval také informací ministryně průmyslu a obchodu o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2017. Snižování administrativní zátěže podnikatelů patří dlouhodobě k prioritám českých vlád. V loňském roce bylo v plánu 28 opatření, 13 z nich se podařilo splnit, zbylých 15 se plní průběžně. Dalších 9 opatření bylo loni navrženo dodatečně, z nich bylo splněno devět a zbytek je v řešení. Mezi splněné kroky, které podnikatelům usnadnily život, patří například novela živnostenského zákona, novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí či novela zákona o územním plánování a stavebním řádu.
Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na ZDE.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
