Výstava "Bez hranic" zmapuje kulturu středověkého Krušnohoří

02.11.2015 7:33 | Zprávy

Výstava Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí představí v Národní galerii v Praze umělecké bohatství Krušnohorského regionu z období mezi lety 1250 a 1550.

Výstava "Bez hranic" zmapuje kulturu středověkého Krušnohoří
Foto: ngprague.cz
Popisek: Národní galerie

Rozkvět hraniční oblasti a jejích lokálních uměleckých ohnisek, jimiž byla bohatá královská a poddanská města, velké a významné kláštery či hornická centra, bude ilustrovat na dvě stě uměleckých artefaktů.

Velké křídlové oltáře, deskové a knižní malířství, sochařství, architektonické skulptury či památky zlatnictví a uměleckého řemesla ukáží význam a bohatství severozápadních Čech, jejichž značná část byla v minulosti hraničním regionem. Ten mnohdy velmi citlivě reagoval na změny politické, hospodářské a náboženské situace na české a saské straně Krušných hor. Název Bez hranic tak odkazuje na těsné kontakty a provázanost krajin po obou stranách krušnohorského hřebene.

Přes města tvořící hospodářské zázemí života na horách – konkrétně královské Litoměřice, Ústí nad Labem, Louny, Žatec, Most, Teplice, dále poddanský Chomutov, Děčín či Kadaň – vedly z Prahy dvě obchodní komunikace spojující Čechy a Sasko. Jednou z cest byla tzv. Labská cesta do Drážďan, druhým směrem vedla tzv. saská cesta přes Louny a Most do Freibergu. Architektonické řešení výstavy bude evokovat dobové regionální vazby a provede návštěvníka po obou těchto trasách.

Nejstarší vystavené artefakty pocházejí z druhé poloviny 13. a ze 14. století, početně pak převažují díla pozdní gotiky, kdy získala výtvarná kultura severozápadních Čech specifický ráz. Umělecká díla z období od poloviny 14. století až do vypuknutí husitství pocházela ponejvíce z Prahy a byla objednávaná významnými šlechtickými rody pro jejich panství v severozápadních Čechách. S koncem husitských válek se situace změnila a umělecká tvorba byla od poloviny 15. století úžeji navázána na regionální centra – královská či poddanská města a významné kláštery. Klíčovou roli přitom hrála pětice královských měst – Litoměřice, Ústí nad Labem, Žatec, Louny, Most –, františkánský klášter Čtrnácti sv. pomocníků v Kadani a cisterciácký klášter v Oseku. Od konce 15. století se kultura Krušnohoří rozvíjela v souvislosti s tzv. stříbrnou horečkou a výstava tak představí i fenomén horních měst na české a saské straně.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Libor Turek, Ph.D. byl položen dotaz

Zase zpackaný projekt

Jestli je pravda, že ohledně dostavby Dukovan vaše vláda spoléhá do značné míry na dohody o smlouvách budoucích, jak tvrdí Havlíček, nemyslíte, že je to chyba? Já nevím, ale dá se takovým dohodám věřit? Aby to nedopadlo jako téměř vždy, že se o něco zásadního připravíme. A jak je možné, že tak důlež...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

20. týden na trhu pohonných hmot ČMKB

10:39 20. týden na trhu pohonných hmot ČMKB

Denní kontrakty motorové nafty na trhu pohonných hmot Českomoravské komoditní burzy Kladno se ve 20.…