Papajanovský (STAN): Pojďme se prosím bavit o zvýšení daní

Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si připravil vystoupení, ve kterém bych se chtěl věnovat třem okruhům témat, respektive přijde mi důležité v souvislosti s tím zákonem, který právě projednáváme, věnovat se třem okruhům témat.

Prvním okruhem je otázka transparentnosti toho rozpočtového procesu a odpovědnosti ze strany vlády vůči Poslanecké sněmovně. Tam nebudu zabíhat do velkých detailů, protože to je téma, kterému se už velmi obšírně a detailně věnovala kolegyně Lucie Sedmihradská, a je to téma, ke kterému máme předložené ty naše pozměňovací návrhy, které věřím, pokud budou přijaty, tak výrazně napraví nedostatky a nekvality toho návrhu.

Další téma, kterému se chci věnovat, je otázka, řekněme, procedurální úpravy pravidel pro tvorbu toho limitu schodku. No a třetí téma, které je podle mě bohužel nejzávažnější a je to téma, které dosud poutalo nejméně pozornosti, protože jsme se k němu dostali až na poslední chvíli, no tak to je téma pozměňovacích návrhů, které připravila vážená paní ministryně a o kterých si myslím, že dneska vlastně nakonec bude jádro té diskuse. Ale začnu těmi procedurálními pravidly schodku.

Nevím, zda všichni členové Poslanecké sněmovny, všichni poslanci postřehli tu zásadní změnu, ke které dochází, ale já jí tady zrekapituluji. V současné době máme pravidla pro tvorbu schodku zakotvena přímo v tom zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Nově ta právní úprava říká, že pravidlo pro výši schodku vznikne nikoliv přímo v tom zákoně, ale vznikne na základě toho takzvaného finančně strukturálního plánu, což je dokument, který tedy vypracuje Ministerstvo financí, následně jde na vládu a potom probíhá nějaké řízení ve vztahu k Evropské komisi, je zkrátka vypracován podle evropských pravidel. To je věc, kterou předložila i ta předchozí vláda, protože je to vlastně implementace evropského práva, nového balíčku evropského rozpočtového práva do českého právního řádu. Proti tomu nelze vlastně nic mít.

Mě tedy trochu překvapuje, že tady ta záležitost není terčem určité diskuse a kritiky z řad třeba zástupců SPD, protože fakticky to, k čemu tady dochází, je zásadní přenos pravomocí, protože my jsme dneska ta rozpočtová pravidla měli nastavena na úrovni českého zákona, na úrovni českých pravidel. No a my dneska vlastně významnou část té odpovědnosti zbavujeme, přenášíme ji z půdy této Poslanecké sněmovny, přenášíme ji na úroveň Ministerstva financí, vlády, na úroveň Bruselu. No a nám to nevadí, my to považujeme za správné jako Starostové, protože my jsme strana, která evropskou integraci považuje v principu za dobrou a myslíme si, že je to něco, co je správné, a to výrazné prohloubení fiskální evropské integrace, kterou tady, které tady Ministerstvo financí předkládá, tak prostě považujem za správné. Jenom, znovu podotýkám, trošičku se divím, že to za správné považují i zástupci například klubu SPD.

Já si dokonce myslím, že to, co tady projednáváme, je do určité míry příprava na přijetí eura, protože jednou z podmínek pro přijetí společné evropské měny je to, abychom měli právě propojená ta fiskální pravidla, aby ta úprava fiskálních pravidel na úrovni jednotlivých členských států byla co nejvíce harmonizovaná. Takže v tomhle ohledu za tu proceduru já bych chtěl Ministerstvu financí, nebo za ta procedurální pravidla já bych chtěl Ministerstvu financí poděkovat, protože vlastně navazujete na to, co připravila předchozí vláda. Záadním způsobem integrujete Českou republiku do evropské fiskální struktury a jak jsem říkal, připravujete Českou republiku na přijetí eura, což je něco, co je určitě v souladu s tím, co my jako Starostové chceme.

No, teď trochu na vážnější notu. K těm pravidlům mám ještě dvě poznámky. První důležitá věc. To, že musíme přijmout nějaká evropská pravidla a že jsou tady předložená, tak neznamená, že nemůžeme mít vlastní česká pravidla. My jsme o tom diskutovali na rozpočtovém výboru a pokud bychom chtěli, tak my můžeme do našeho právního řádu zavést pravidla, národní pravidla, klidně zase nějaké limity přímo stanovené v zákoně, která by byla přísnější než ta pravidla evropská. Je to věc, o které jsme na rozpočtovém výboru diskutovali. Je to věc, kterou explicitně potvrdil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Takže tady na to upozorňuji, že pokud bychom chtěli, tak to neznamená, že se musíme těch našich národních cílů zbavit. My ty naše národní cíle v tom právním předpisu klidně můžeme zachovat, pokud budou samozřejmě přísnější než ta pravidla evropská.

V této souvislosti mám jeden dotaz a paní poslankyně Murová prostřednictvím předsedajícího mluvila o tom, že na rozpočtovém výboru bylo všechno řádně projednáno, že všechny dotazy byly zodpovězeny, nicméně tady ten dotaz zodpovězen nebyl, protože to byl dotaz spíše politického charakteru, na který pochopitelně pan vrchní ředitel odpovědět neuměl, respektive on odpověděl takovou kličkou, kterou já jsem tady velmi ocenil, protože ta odpověď zněla jako odpověď, ale ve skutečnosti žádný obsah neměla. A ten můj dotaz, který já tedy znovu zopakuji a je to dotaz na paní ministryni, zda Ministerstvo financí připraví nebo bude připravovat – už nějaké práce, na to možná probíhají – nový fiskálně strukturální plán, protože i ta novela vlastně v sobě zahrnuje možnost, aby nová vláda v okamžiku, kdy přijde, tak aby zpracovala ten nový fiskálně strukturální plán. Takže můj dotaz zní, jestli bude dál platit ten fiskálně strukturální plán, který byl vypracován vlastně v tom předcházejícím období, nebo zda se máme připravit na to, že bude přijat fiskálně strukturální plán nový. Protože to samozřejmě pro otázku, vzhledem k tomu, že právě v tom fiskálně strukturálním plánu budou stanoveny ty limity, tak to je otázka zásadní.

No, a teď se dostanu k těm pozměňovacím návrhům, které ve sněmovním systému už jsou nahrány a nahrála je tam vážená paní ministryně. Důležitou věc, na kterou tady musím upozornit a znovu musím reagovat prostřednictvím předsedajícího na váženou paní poslankyni Murovou, ty pozměňovací návrhy na tom výboru nebyly, to jsou pozměňovací návrhy, které naprosto zásadním způsobem mění koncepci české rozpočtové odpovědnosti s dopadem v řádu desítek miliard korun, a jsou to pozměňovací návrhy, které jsme prostě na rozpočtovém výboru neměli.

Chápu, jednací řád to umožňuje. Na druhou stranu je otázka, jestli v okamžiku, kdy vážená paní ministryně a já jsem tady nebyl v tom předchozím období, takže jsem to sledoval spíše zdálky, ale pochopil jsem, že často kritizovala předcházejícího pana ministra za to, že k tomu rozpočtovému procesu nepřistupoval transparentně, že dostatečně nekomunikoval s členy rozpočtového výboru, že všechny informace nebyly k dispozici v předstihu – no tak v okamžiku, kdy paní ministryně tady předkládá naprosto zásadní úpravu toho projednávaného zákona s dopadem v řádu opravdu desítek miliard korun a předkládá to formou pozměňovacího návrhu, tak já bych si troufnul říct, že paní ministryně v tomhle navazuje na nejlepší tradici Zbyňka Stanjury. Pokud to tak mohu říct. Nevím, jestli je to něco, co paní ministryně chtěla.

Ale teď věcně k těm pozměňovacím návrhům. Budu hovořit hlavně o tom pozměňovacím návrhu, který se věnuje těm takzvaným únikovým doložkám, protože to je skutečně klíčová věc, klíčová součást toho návrhu.

Za prvé dvě procenta na obranu, respektive výdaje, které jaksi přetečou nad ta dvě procenta na obranu, tak se nezapočítávají do toho limitu schodku. To je něco, a v tomhle je potřeba souhlasit s paní ministryní, že to je něco, co už předcházející Sněmovna schválila a je určitě fajn na to navázat, je určitě fajn v tom pokračovat.

To, co je tam ale zásadní, je rozvolnění pravidel pro ty takzvané investice do dopravy. A já za chvilku vysvětlím, že ony to vlastně nemusí být jenom investice do dopravy. To znamená ten návrh vlastně říká, že výdaje spojené s těmi stavbami, které jsou vyjmenované v liniovém zákoně, takže ty výdaje se do toho schodku počítat nebudou. No, já bych k tomu řekl, že to je věc, která nás může stát, nevím kolik. Já bych odhadoval, že to můžou být minimálně vyšší desítky miliard korun, možná dokonce přes 100 miliard korun, protože když si přečtete ten seznam těch vyjmenovaných staveb, tak vlastně zjistíte, že to je obsah, řekl bych, skoro všech výdajů, které dneska nalezneme ve Státním fondu dopravní infrastruktury a byl bych rád, pokud by paní ministryně uměla odpovědět, věřím, že to číslo už má k dispozici, pokud by ta doložka byla uplatňována v letošním roce, tak jaký by byl její objem. To znamená, jaký je objem těch staveb, které bychom v letošním roce, ať máme alespoň nějakou představu, skrze tu únikovou doložku dostali z toho limitu. To znamená, o kolik by se vlastně v takovém případě mohl ten schodek, mohl ten schodek zvýšit. Takže to je jeden můj dotaz.

Druhý můj dotaz k tomuto tématu je otázka kompatibility s evropským právem, protože tím, že je to jenom pozměňovací návrh, tak tam samozřejmě nemáme stanovisko Ministerstva financí, nemáme tam stanovisko odboru kompatibility, takže pro mě vůbec proto, abych mohl hlasovat o tom návrhu, protože důvodová zpráva se s tím vypořádává jednou větou, kdy říká, že tam není rozpor s evropskými fiskálními pravidly. No ale mně upřímně řečeno, přijde podivné, aby vlastně velmi široce definovaná úniková doložka nejen pro investice, k tomu se za chvilku dostanu do dopravní infrastruktury, vlastně umožňovala takto obejít ta evropská fiskální pravidla. Takže bych byl rád, pokud bychom k tomu před tím závěrečným hlasováním ve třetím čtení mohli dostat písemné stanovisko ať už Ministerstva financí nebo odboru kompatibility, případně budu samozřejmě rád, pokud na toto téma i zde paní ministryně bude reagovat. A teď ještě věcně. Byl bych rád, kdybychom tady začali mluvit o tom, jaký tedy vlastně bude deficit státního rozpočtu na rok 2027, protože my ta pravidla pro ten deficit vlastně vytváříme už teď. A já myslím, že už teď je zřejmé, jaký ten deficit vlastně bude.

Je to tak, že ta pravidla a teď, prosím, mě neberte za slovo úplně do jednotek miliard, ale ta stávající pravidla vlastně pro ten schodek umožňují rámcově, aby ten deficit byl stanoven někde okolo 200 miliard korun. Paní ministryně hovořila o tom, že je to řádově níže, ale tam je samozřejmě potřeba rozlišovat ten deficit veřejných financí a deficit státních financí. Nevíme, že z hlediska deficitu veřejných financí dlouhodobě některé složky těch veřejných financí jsou jaksi plusové a pomáhaly vlastně tomu rozpočtu státnímu, pokud jsme se dívali celkově na saldo veřejných financí, takže nějakým odhadem, řekněme, velmi hrubým, já bych tipoval, že podle stávajících pravidel by ten deficit státního rozpočtu na příští rok mohl být někde okolo 200 miliard korun. Pak lze očekávat, že přeteče, přetečou nějaké desítky miliard korun na obranu. To znamená, můžeme se bavit o tom, jestli to bude 20, 30, 50 miliard korun. Asi také záleží na tom, jak se budou dařit Ministerstvu obrany ty různé akvizice.

No a pak tady máme tu novou únikovou doložku, která, já znovu zdůrazňuji, zavádí možnost na podle mě velmi významnou část výdajů ze Státního fondu dopravní infrastruktury, rovněž tu únikovou doložku uplatnit a to je něco, co klidně může být za 100 miliard korun. Takže podle mě je velmi realistický odhad, že deficit státního rozpočtu příští rok bude někde mezi 350 a 400 miliardami korun a ten zákon, který dneska projednáváme a ten pozměňovací návrh, který tady projednáváme, je příprava na to, aby paní ministryně mohla tento deficit na příští rok předložit a nechat si ho schválit, aniž my bychom mohli namítat rozpor se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, protože je zřejmé, že žádné šetření se odehrávat nebude. Je zřejmé, že prostě současná vládní koalice nemá vůli ty peníze najít jinde, no tak se prostě zvýší deficity. Takže můj další dotaz směřuje, jestli paní ministryně může sdělit, protože v tuhle chvíli už určitě na Ministerstvu financí nějaké rámcové přípravy rozpočtu na příští rok probíhají, tak jestli paní ministryně může potvrdit nebo vyvrátit tu naši obavu, že deficit rozpočtu na příští rok se bude blížit těmto číslům.

Upozorním ještě na jednu věc, která mi přijde velmi podstatná, protože v té argumentaci, která se teď povede nejen tady na půdě Poslanecké sněmovny, ale obecně ve veřejném prostoru, tak určitě uslyšíme o tom, že ta výjimka je potřeba pro to, aby nestály investice do dopravních staveb. No, ale když se podíváte do toho pozměňovacího návrhu, tak ten tak napsaný není. Když se podíváte do toho pozměňovacího návrhu, tak se v něm dočtete, že ta úniková doložka platí nejen na investiční výdaje, ale i na výdaje provozní. Ta úniková doložka říká, že v případě, že se jedná o některou z těch vyjmenovaných liniových staveb, tak se ta výjimka uplatňuje i na výdaje na opravy, údržbu a tak dále. To znamená reálně vlastně veškeré výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury spojené s těmito stavbami do té únikové doložky spadnou. Nikoliv jenom výdaje na stavbu nových dálnic, silnic a tak dále. To možná by bylo o kousek pochopitelnější, o tom bychom mohli diskutovat. Ale takhle ten návrh není napsán. Ten návrh umožní do té únikové doložky převést i prostě výdaje na, já nevím, zimní údržbu těch komunikací, což asi je něco, co by stát, co by Česká republika měla být schopná zaplatit, aniž by k tomu potřebovala únikovou doložku.

Paní ministryně v tom svém úvodním vystoupení mluvila o tom, že s tím vlastně nejde nic dělat, že ta předcházející vláda zanechala a teď trošku parafrázuji, omlouvám se, nebylo to asi úplně přesné, ale že ta předcházející vláda zanechala ty státní finance nebo veřejné finance v takovém rozvratu, že prostě nejde dělat nic jiného než přinést únikovou doložku, která pošle deficit státního rozpočtu někam až ke 350, možná 400 miliardám korun. No, tak něco s tím dělat určitě jde. Proto tady jsme, proto nás lidi volili, abychom s tím něco udělali. Ne proto, abychom hledali výmluvy a hledali únikové doložky. My jsme tady proto, abychom tu cestu k rozpočtové nezodpovědnosti zastavili. Pokud paní ministryně neví, jak to udělat, tak minimálně my v klubu Starostů nezávislých, ale věřím, že i další kolegové a kolegyně rádi poradíme, můžeme si domluvit schůzku, my vám představíme náš ekonomický program, my vám představíme náš daňový program a rádi vám poradíme, jakým způsobem stabilizovat veřejné finance, aniž by bylo nutné tady v uvozovkách sekat schodky někde mezi 350 a 400 miliardami korun.

Můžu tady pouze zmínit několik málo opatření. Je to třeba otázka daně z příjmu právnických osob a odpisů. Pochopil jsem, že na úrovni Ministerstva financí se ta debata posunula racionálnějším směrem. To jest, že daň z příjmu právnických osob se snižovat nebude, že budete pracovat na těch odpisech, což je něco, co my bychom rádi podpořili. A najednou ze včerejška informace, že je to zase jinak, že pan premiér Andrej Babiš rozhodl, že se tedy budou snižovat odpisy, ale zároveň že se bude snižovat i daň z příjmu právnických osob. No, to je výdaj za 20 miliard korun. Tak pak chápu, že prostě potřebujete další únikové doložky, protože tady vytvoříte další sekeru ve státním rozpočtu a to není něco, co byste museli udělat, jo? Pojďme se bavit o těch odpisech, pojďme pracovat na odpisech a v tom určitě budete mít naši podporu a v tom vám určitě poradíme, pokud nevíte jak na to.

Další téma – daň z příjmu fyzických osob. Víme, že daň z příjmu fyzických osob prostě v současné době v České republice není dobře nastavena. My jako Starostové už jsme v tomhle ohledu nahráli sněmovní tisk, prostřednictvím kterého chceme tu daň upravit. Chceme ji upravit tak, aby více podporovala hospodářský růst. Chceme ji upravit tak, aby se ekonomice zvýšil multiplikátor, aby jaksi vznikla vyšší přidaná hodnota. Zase ten náš návrh je dostupný, rádi vám ho představíme, rádi ho pomůžeme napsat, vylepšit a pokud bude přijat, tak státnímu rozpočtu pomůže. Stejně tak rádi poradíme s tím, jak přestat plošně rozdávat jak podporu a my nerozporujeme, že řada lidí si podporu zaslouží. No, ale rádi poradíme, jak tu podporu, kterou dáváte, ať už ve věci obnovitelných zdrojů, slev na jízdném a tak dále a tak dále, tak rádi poradíme, jak tu podporu zacílit tak, aby pro státní rozpočet nebyla nákladná, aby pro státní rozpočet nebyla nákladná a umožnilo nám to vlastně ten deficit rozpočtu snižovat.

A poslední téma, které tady zazní, a v tom myslím, ten náš klub je dost osamocený nebo osamocenější, že ani v rámci opozice na tom nemáme shodu, pojďme se prosím bavit o zvýšení daní, protože ten státní rozpočet a ten deficit státního rozpočtu bohužel stále trpí kvůli tomu, že byla zrušena superhrubá mzda. A já teď nerozporuju, že superhrubá mzda byla koncept, který nedával smysl, který byl nesrozumitelný pro lidi. No ale fakticky došlo k tomu, že zrušením superhrubé mzdy se snížila efektivní sazba daně z příjmu a nepodařilo se ani té předchozí vládě, a nepodaří se to ani vaší vládě zřejmě, protože to je z mého pohledu úkol vlastně nemožný, nepodařilo se výpadek příjmů, který dneska dosahuje zhruba 150 miliard korun, prostě ničím nahradit.

Takže my pokud tady chceme přestat tvořit vlastně to strukturální saldo, které i bez těch únikových doložek je prostě někde okolo 200 miliard korun, tak prostě potřebujeme se začít bavit o zvýšení daní. To neznamená vrátit superhrubou mzdu, to neznamená zvyšovat sazbu daně z příjmů fyzických osob, ale to znamená připravit chytrou daňovou reformu. My jako Starostové jsme připraveni se na tom podílet, rádi s tím Ministerstvu financí pomůžeme, jsme k dispozici, protože bez toho tady pořád dokola budeme diskutovat o dalších a dalších únikových doložkách, protože prostě bez toho není možné ani v době hospodářského růstu ty státní finance dát do pořádku.

Tak. Položil jsem několik dotazů. Věřím, že na ně dostanu v průběhu té diskuse odpověď. Pokud ne, tak jsem připraven se ještě přihlásit do rozpravy a těším se na ni. Díky za pozornost, dámy a pánové.