Výstava Karlštejnský poklad – kultura císařského dvora Karla IV. je prodloužena

26.08.2017 20:31 | Zprávy

Národní památkový ústav připravil na hradě Karlštejn ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze výstavu unikátního tzv. karlštejnského pokladu přibližující kulturu císařského dvora. Pro velký zájem veřejnosti je výstava prodloužena do 7. ledna 2018.

Výstava Karlštejnský poklad – kultura císařského dvora Karla IV. je prodloužena
Foto: red
Popisek: Národní památkový ústav

Karlštejnský poklad tvoří dva soubory zlatnických prací vesměs z druhé poloviny 14. století. První obsahuje reprezentativní kusy nádob na pití. Je zde například cyphus – zlacená miska s emailovou výzdobou s motivy exotických vodních ptáků sloužící na ředění vína vodou, dvě stříbrné číše s perlovcovou lištou nebo nízká stříbrná a zlacená miska s podobiznou ženy a panovnickou korunou z dílny Petra Parléře. Početnější část souboru tvoří módní doplňky – šperky, knoflíky, přízdoby na šat, nákončí pásu, spinadla, brakteáty. Unikátem pokladu je také schránka na vonné bylinky a masti – povoňka (jablíčko, voňadlo, pomandr nebo okrouhle). Je to vzácně zachované pouzdro kulovitého tvaru, které se nosilo zavěšené u pasu.

Knoflíky a oděvní spinadla (haklice či haklíky) se začaly užívat s příchodem módy úzkých šatů a kabátců do Čech z francouzského prostředí a dosáhly největší obliby zejména v době Karla IV., také vlivem jeho první manželky Blanky z Valois. Šaty se zapínaly hustě, mnohdy až padesáti knoflíky, rovněž úzké rukávy byly opatřeny knoflíky, ale také pokrývky hlavy – tzv. kukličky. Knoflíky sloužily i jako ozdoba bordur, kterými bývaly hustě pošity. Spinadla byla párová a na vrchním sukni (surcotu) jich bývalo až dvanáct párů. Spinadla z karlštejnského pokladu jsou jediným dochovaným typem gotického oděvního zapínání vůbec. Tak početný a rozmanitý soubor se nikde jinde nezachoval – náleží k výjimečným dokladům oděvní kultury ve světovém měřítku druhé poloviny 14. století.

Karlštejnský poklad byl na Karlštejně ukryt pravděpodobně v době nebezpečí husitských válek, když hrad obléhala v letech 1421 a 1422 vojska pražanů. Od té doby zůstal 600 let uschován ve zdech hradu až do objevení při restauračních pracích na konci 19. století. Na 387 předmětů bylo nalezeno dvěma zedníky a ti je prodali prostřednictvím pražského směnárníka Eduarda Kische. Následně se „stříbrný poklad“ dostal po různých transakcích do sbírek textilního muzea továrníka a proslulého sběratele Jindřicha Waldese. Po zestátnění Waldesovy továrny v roce 1947 a likvidaci jeho soukromého muzea pak poklad putoval do fondu Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Jiří Vosecký byl položen dotaz

Jak jste spokojen s vyšetřováním bitcoinové kauzy?

A je pravda, že jste jako senátoři chtěli po nové ministryni dokumenty jako je soudní rozhodnutí, e-maily úředníků a zápisy ze schůzek a komunikaci s advokátem Tomáše Jiřikovského, a že vám je nedodala? Jak na vás nejen samotná kauza, ale hlavně celé vyšetřování působí? Já moc nevěřím tomu, že se d...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Správa jeskyní: Sochařská výstava v Zbrašovských jeskyních

22:08 Správa jeskyní: Sochařská výstava v Zbrašovských jeskyních

Tvorbu čtyř sochařů a tří sochařek představuje tradiční letní výstava ve Zbrašovských aragonitových …