K významnému výročí rozhlasových symfoniků uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral: „Devadesát let existence našeho SOČRu mě naplňuje upřímnou radostí, hrdostí i očekáváním. Vlastní výkony dam a pánů z orchestru si pravidelně vychutnávám v tuzemsku, párkrát se mi naskytla příležitost být také na jejich zahraničních vystoupeních a přiznám se vám, že právě v dalekých končinách, a zvláště pak při poslechu skladeb českých skladatelů, se člověka nejednou zmocní dojetí nad skvělým provedením a euforie ze špičkového dojmu, který členové SOČRu, zároveň reprezentanti Českého rozhlasu a naší země, ve světových síních zanechávají. Vysoce nastavená laťka je pro nás všechny, kdo nad úrovní SOČRu bdíme, tedy pro hudebníky v čele s panem šéfdirigentem Ondrejem Lenárdem a uměleckou radou, management orchestru i vedení Českého rozhlasu, povzbuzením, závazkem a motivací k další práci.“

O komentář k ojediněle jednotné dramaturgické linii zahajovacího večera, drobné zamyšlení nad hudbou velikána, jsme požádali šéfdirigenta Ondreje Lenárda: „V našom povolaní je ťažko hľadať „azimut“, ku ktorým skladateľom a dielam sa prikláňate. A ešte niečo: sú autori, ktorým prídete ,na kobylku´ až po čase. Teda, dozriete trebárs na Beethovena, Brahmsa, Mahlera etc.! Ja som mal vždy rešpekt pred Beethovenom, ba priam strach! Diela Beethovena sú na svoju dobu veľmi prevratné, až revolučné. Génius chcel konkrétne v Eroike vytvoriť akúsi apoteózu ľudského hrdinstva! Hudbu, ktorá zo všetkých umení dáva absolútnu voľnosť v prežívaní svojich predstáv, evokácií, či osobných pocitov. Jeho hudba je preto tak silná, nežná, otriasajúca a utešujúca; po koncerte odchádza človek naplnený.“

Silné posluchačské prožitky nepochybně umocní i výkon sólisty, jednoho z nejtalentovanějších českých houslistů Jana Mráčka.