Ochrana lidských práv patří k nejvýznamnějším výdobytkům lidstva. Přesto je otázka jejich zahraničně politické podpory spojena s řadou dilemat. V rámci diskursu o nich jsou kladeny otázky na to, co všechno lidská práva dnes zahrnují, jak moc jsou univerzální či jak nejefektivněji přispívat k jejich posilování. V druhé polovině dvacátého století se zahraniční politika lidských práv uskutečňovala ve studené válce mezi Západem a Východem, vedle jejích nesporných humanitárních cílů hrály důležitou roli také cíle strategické směřující k oslabování protivníka. Je na místě položit si otázku, nač z této zkušenosti můžeme navázat i dnes a co je naopak třeba přehodnotit.