Jak šetřením zjistil zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček, Ministerstvo financí schvaluje všeobecné obchodní podmínky stavebních spořitelen vždy, když formálně splňují požadavky zákona o stavebním spoření (tj. když formálně obsahují podmínky uzavírání smluv, jejich změn a ukončování, podmínky pro získání úvěru ze stavebního spoření apod.). Při vydávání souhlasu už však nezkoumá, jestli obsah jednotlivých ustanovení všeobecných obchodních podmínek není v rozporu s jinými právními předpisy, např. se zákonem na ochranu spotřebitele. V praxi tak dochází i k tomu, že podmínky schválené mini sterstvem mohou obsahovat neplatná či nicotná ustanovení, nebo ustanovení poškozující práva klientů spořitelny. „Zjistili jsme, že pokud Ministerstvo financí shledá rozpor s jinými zákony, předá sice danou věc České národní bance jako dozorovému orgánu, ale zároveň podmínky schválí, protože nejsou v rozporu se zákonem o stavebním spoření,“ popisuje zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček.
Tento postup nemá podle zástupce ochránkyně oporu v zákoně, zcela popírá smysl schvalování všeobecných obchodních podmínek ministerstvem a je v rozporu s legitimním očekáváním účastníků stavebního spoření. Výsledkem může být klamání klientů: „Stavební spořitelny zdůrazňují, že jejich všeobecné obchodní podmínky jsou schválené ministerstvem, takže klienti věří, že je vše v souladu s právními předpisy, včetně těch na ochranu spotřebitele. Tento mylný dojem podporuje i fakt, že ministerstvo je gestorem ochrany spotřebitelů na finančním trhu. V důsledku toho pak klienti svá práva dostatečně a včas nehájí,“ konstatuje zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček. Podle něj to pak ve společnosti vede k přesvědčení, že zákony lidi nechrání. Přitom jde o nedůslednou kontrolu dodržování zákonů a nesprávný úřední postup.
Podle zástupce ochránkyně je nepřípustné, aby ministerstvo schvalovalo obchodní podmínky, které poškozují práva účastníků stavebního spoření a jsou v rozporu např. s občanským zákoníkem či zákonem na ochranu spotřebitele, a svůj postup odůvodňovalo pouze tím, že nezjistilo rozpor se zákonem o stavebním spoření.
Ministerstvo financí se závěry zástupce ochránkyně nesouhlasí a trvá na tom, že postupuje v souladu s právními předpisy. Argumentuje tím, že ze zákona o stavebním spoření jednoznačně nevyplývá, jak má při schvalování všeobecných obchodních podmínek stavebních spořitelen postupovat. Podle zástupce veřejné ochránkyně práv to však neodůvodňuje stávající postup, kdy ministerstvo schvaluje podmínky, které nejsou v rozporu se zákonem o stavebním spoření bez ohledu na jejich jiný nezákonný obsah.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.



