Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací šesté situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování prognózy z páté situační zprávy. Prognóza předpokládala stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016. Celková meziroční inflace se v srpnu nacházela na úrovni 0,3 % a byla oproti prognóze nižší. Rozdíl oproti prognóze byl dominantně způsoben obnoveným poklesem cen potravin, které odrážejí snížení cen potravinářských a zemědělských komodit. Dále se projevilo prognózou neočekávané prohloubení poklesu cen pohonných hmot v návaznosti na obnovený pokles světových cen ropy. Korigovaná inflace bez pohonných hmot se vyvíjela v souladu s prognózou. Vývoj korigované inflace odráží dopady oslabení kurzu koruny vůči dolaru a zejména vývoj domácí ekonomiky projevující se růstem nominálních mezd. Rizika stávající prognózy jsou pro nejbližších několik čtvrtletí hodnocena jako protiinflační zejména v důsledku nižších cen potravin, pohonných hmot a regulovaných cen energií. Tato rizika souvisejí s poklesem světových cen ropy a dalších komodit. Na horizontu měnové politiky jsou uvedená protiinflační rizika vyvažována oproti prognóze příznivějšími údaji z domácí ekonomiky, tedy rychlejším růstem hrubého domácího produktu a mezd.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí tohoto roku dále zrychlila svůj meziroční růst na 4,4 %, zatímco prognóza očekávala mírnou korekci meziročního tempa na 3,4 %. Tato odchylka od prognózy byla dána zejména vyšší než očekávanou tvorbou zásob. K meziročnímu růstu přispěly všechny výdajové složky HDP, z toho nejvíce spotřeba domácností, hrubá tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob. Růst hrubé přidané hodnoty zrychlil na 3,8 %, k čemuž nejvýznamněji přispíval průmysl. Výrazné oživení pokračovalo i v ostatních odvětvích, zejména v sektoru služeb. Dostupné indikátory za třetí čtvrtletí ukazují na pokračující robustní růst ekonomické aktivity projevující se zvyšováním průmyslové a stavební výroby a také růstem maloobchodních tržeb. Pokračující ekonomický růst se nadále příznivě projevuje ve zlepšování ukazatelů trhu práce. Sezónně očištěný podíl nezaměstnaných osob se vyvíjel v souladu s prognózou a snížil se v srpnu na sezónně očištěnou hodnotu 6,4 %. Rostla také nabídka volných pracovních míst, jejichž počet se v srpnu zdvojnásobil oproti stejnému období minulého roku a dosáhl nejvyšší hodnoty za posledních šest let. Růst průměrné mzdy v celé ekonomice i v podnikatelské sféře byl ve druhém čtvrtletí oproti prognóze výrazně vyšší o 0,9 %.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy se většina členů bankovní rady shodovala, že nově dostupné informace znamenají protiinflační riziko prognózy na jejím krátkém konci zejména z důvodu pokračujícího poklesu světových cen energetických a zemědělských komodit, ale také, že na horizontu měnové politiky jsou tato rizika vyvažována příznivějšími údaji z domácí ekonomiky. Zazněl však i názor, že proinflační tlaky na horizontu prognózy nemusí být tak významné, jak předpokládá modelová prognóza, a nemusí plně kompenzovat krátkodobá protiinflační rizika. Bankovní rada se shodovala na potřebě nadále udržovat uvolněné měnové podmínky. Dále panovala shoda, že adekvátní reakcí je ponechání sazeb na stávající úrovni. Bankovní rada také konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhé polovině roku 2016.