Trojice viskač přijela do liberecké zahrady ze švýcarské Zoo Curych a novým domovem se jim stala expozice po mangustách tmavých. V rámci českých a slovenských unijních zoologických zahrad se jedná o naprosto raritní druh, který je k vidění pouze v Liberci.
Chcete Pekarovou Adamovou za předsedkyni Poslanecké sněmovny?Anketa
Každý rok se liberecká zoo snaží veřejnosti přichystat nějakou novinku a představit ji nový živočišný druh. Po kriticky ohrožených gekonech modrých v letošním roce rozšířila svou kolekci chovaných zvířat také o trojici unikátních viskač. Stala tak první zoologickou zahradou v Česku a šestou zoo v Evropě (v rámci Evropské asociaci zoologických zahrad), která tento druh chová. Ze Zoo Curych získala samce a dvě samice. „Všechna zvířata jsou v reprodukčním věku, takže doufáme, že se brzy budeme moct radovat z přírůstků,“ říká zooložka Dorota Gremlicová.
Viskača je největší zástupce z čeledi činčilovitých, dospělí jedinci dosahují délky těla 45-65 cm a jejich hmotnost může přesáhnout 8 kg. Barvou srsti jsou dobře přizpůsobeny svému okolí, tělo mají šedohnědě zbarvené se světlejšími chlupy na břiše a huňatým ocasem. „Charakteristická je pro ně těžká hlava s velkýma tmavýma očima, kterou zdobí nápadný široký černý vodorovný pruh. Zvíře tak vypadá, jako by mělo černou pásku přes tlamu,“ přibližuje Gremlicová. Zadní končetiny se třemi prsty jsou výrazně delší než přední. Na předních končetinách má čtyři prsty se silnými ostrými drápy, které využívá k hrabání nor a podzemních cest. „Pro viskači je také typická výrazná pohlavní dvojtvárnost, samci jsou mnohem větší než samice a kontrastní zbarvení na hlavě je u nich výraznější,“ dodává zooložka.
Ve volné přírodě obývají pampy a křovinaté oblasti v Argentině, Bolívii a Paraguayi, kde tvoří až třicetičlenné kolonie. V zemi si budují rozsáhlé sítě chodeb a aktivní jsou hlavně za soumraku, kdy vyráží za potravou. Živí se výhradně rostlinnou stravou a spásají traviny a byliny rostoucí v okolí.
V liberecké zoo je návštěvníci mohou spatřit v expozici ve spodní části zahrady, která původně sloužila mangustám tmavým, s jejichž chovem liberecká zahrada již skončila. „Mangustám tmavým se v evropských zoologických zahradách dlouhodobě nedaří, odchovy jsou velmi vzácné a pár mangust chovaný v Zoo Liberec od roku 2015 nikdy neměl mláďata. Po vyčerpání všech dostupných možností, jak zvířata povzbudit k reprodukci, jsme se dohodli s kolegy ze Zoo Plzeň, která se chovem tohoto druhu také zabývá, na přesunu našich zvířat tam. Plzeňští chovatelé tak budou moci více pracovat se složením skupiny a zvýší se tak naděje, že mangusty někdy budou mít potomky,“ přibližuje zooložka Gremlicová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
