Podle vinařského zákona je pančování burčáku, tedy ředění vodou, zakázáno. Přídavek vody je přitom jedním z nejčastějších prohřešků, které Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) každoročně objeví. Kontroloři SZPI letos zamířili do terénu již počátkem srpna, aby odebrali první vzorky burčáků a zkvašených moštů. V laboratoři pátrají kromě přidané vody také po syntetických barvivech, nedeklarovaném oxidu siřičitém a etanolu z přidaného cukru. Analýza trvá zhruba šest týdnů, takže letošní výsledky budou známy až v polovině září.

Občas dochází také ke zneužití názvu burčák. Použití výrazu burčák je totiž vyhrazeno pro nápoje, které jsou vyrobeny z hroznů vinné révy sklizených a zpracovaných na území České republiky v daném kalendářním roce. „Pokud někdo pod názvem burčák prodává zkvašený mošt z hroznů dovezených ze zahraničí, jedná se o podvodný výrobek. Na vině je buď neznalost prodejce, nebo úmyslně chybné označení,“ vysvětluje Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest a dodává: „Pokud by prodejce nápoj označil jako částečně zkvašený hroznový mošt, bylo by vše v pořádku.“

Označení, zda jde o burčák, či částečně zkvašený hroznový mošt, musí být podle zákona o vinohradnictví a vinařství vždy uvedeno na viditelném místě spolu s informací o místě původu a o tom, kdo je jeho výrobcem. Kromě toho nesmí chybět ani informace o možných alergenech. Pokud tedy narazíte na prodejní místo, kde toto označení chybí, můžete dát SZPI podnět ke kontrole.