Významní lidé ve vládnoucí Labour Party očekávají oznámení o odchodu už v pondělí, kdy se možný nástupce Burnham vrátí do parlamentu po drtivém vítězství v doplňovacích volbách v Makerfieldu. Právě tento starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham, který v Makerfieldu získal přes 54 % hlasů a drtivě porazil Reform UK. Podle labouristických zdrojů má již podporu více než poloviny poslanců. Burnham by měl v pondělí převzít mandát a brzy se setkat se Starmerem. Někteří očekávají, že bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting se s ním dohodne a ustoupí výměnou za silnou pozici v novém kabinetu.
Starmerovi spojenci mluví o „důstojném odchodu“, aby se vyhnul ponižující porážce v případném souboji o stranické vedení.
Starmerova obliba u veřejnosti je na historickém minimu. Podle průzkumů YouGov z května 2026 má net favourability kolem -46. Schvaluje ho jen 20–25 % Britů, neschvaluje přes 60 %. Labour zaostává za Reform UK (Reform ~27 %, Labour ~20 %). Téměř polovina voličů si přeje, aby Starmer rezignoval, neucházel se o nový mandát a úplně se stáhl z veřejného života.
Mezi důvody dotázaní uvedli: ekonomické problémy, vysoké náklady na živobytí, nespokojenost s přistěhovaleckou politikou a celkové zklamání z vlády, která po velkém vítězství v roce 2024 rychle promarnila důvěru veřejnosti.
Starmerova pozice je oslabena i jeho minulostí jako ředitele státního zastupitelství (Director of Public Prosecutions, 2008–2013). Právě v tomto období vrcholily skandály tzv. grooming gangs, organizovaného sexuálního zneužívání dívek převážně pákistánskými gangy v Rotherhamu, Rochdale a dalších městech. Kritici mu vyčítají laxní přístup k stíhání a selhání systému pod jeho vedením. Dlouho se stavěl proti transparentnímu vyšetřování, označoval volání po něm za podbízení se krajní pravici. Teprve v červnu 2025 po zničujícím auditu baronky Louise Caseyové otočil a nařídil prošetření postupu úřadů v celé záležitosti.
Starmer je také dlouhodobě vnímán jako pokračovatel blairistické linie v Labour Party. Klíčovou roli v jeho vzestupu do čela strany sehrál Peter Mandelson, architekt „New Labour“, pravá ruka Tonyho Blaira a jeden z nejkontroverznějších labouristických politiků posledních desetiletí. Ještě než vyšly najevo osobní vazby Mandelsona na Jeffreyho Epsteina, tak byl přezdíván Princem temnoty.
Starmer obratem Mandelsona jmenoval velvyslancem v USA, což mnozí vnímali jako symbolické spojení s blairovskou érou. A musel ho v loňském roce odvolat po zveřejnění osobní korespondence s Epsteinem americkou vládou. Další zprávy odhalily problémy s bezpečnostní prověrkou. Starmer čelil kritice, že o rozsahu vztahu věděl nebo měl vědět. Tyto vazby napovídají, že současná krize není jen o jednom premiérovi, ale o vyčerpání celé blairistické tradice uvnitř Labour Party.
+
ParlamentníListy.cz
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
reklama
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Je konec Starmera jako premiéra dobrou zprávou pro Anglii?
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
