Rozsah poskytovaných služeb se v jednotlivých případech liší podle vybavení konkrétního bytu či domu. U nájmu bytu pak rozsah poskytovaných služeb záleží především na tom, co je uvedeno v nájemní smlouvě. Jestliže ujednání o službách ve smlouvě chybí, musí pronajímatel podle zákona zajišťovat takzvané nezbytné služby. „Mezi ně typicky patří dodávky vody, odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných prostor, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů a provoz výtahu,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a dodává: „Nezbytnými službami může být například i dodávka otopu, je-li byt vybaven kamny.“

Nejsou-li služby placeny takzvaně paušálně, tedy bez ohledu na spotřebu, provádí se vyúčtování uhrazených záloh podle skutečné spotřeby a nákladů na služby po skončení zúčtovacího období. „Toto období činí zpravidla 12 měsíců a výsledkem vyúčtování je buď přeplatek, nebo nedoplatek. Ten, kdo služby zajišťuje, tedy podle konkrétní situace dodavatel elektřiny či plynu, společenství vlastníků jednotek, družstvo či u nájmu pronajímatel, musí vyúčtování doručit příjemci služeb, tedy vlastníku bytu, členu družstva nebo nájemci, a to nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období, typicky do konce dubna,“ říká Eduarda Hekšová.