Občanský zákoník zakazuje pronikání odpadu, vody, kouře, prachu, plynu, pachu, světla, stínu, hluku, otřesů a dalších podobných účinků na pozemek jiného vlastníka. Odborně se takové účinky nazývají imise a dělí se na přímé a nepřímé. Přímé imise vznikají z aktivního úmyslného chování souseda. Například když odvádí dešťovou vodu na sousední pozemek, pouští na něj svá zvířata nebo na něj sváží odpad, aniž by se dohodl s jeho vlastníkem. Nepřímé imise vznikají jako vedlejší produkt jiné činnosti souseda. Patří mezi ně kouř z páleného listí nebo grilování, stínění vzrostlými stromy nebo hluk z balkónu či zahrady. „Zatímco přímé imise jsou zakázány za všech okolností, nepřímé jsou zakázány, jen když překračují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují vás v obvyklém užívání nemovitosti. Samozřejmě soused musí společně s občanským zákoníkem respektovat i další právní předpisy týkající se životního prostředí nebo nočního klidu a také místní vyhlášky,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Sousedem přitom není jen ten, s kým máte společnou hranici pozemku či stěnu bytu, ale i uživatel vzdálenější nemovitosti. Rozhodující je, zda k vám od něj pronikají imise. Není-li se sousedem rozumná řeč, máte několik možností, jak se bránit. Jde-li o souseda ze stejného domu, můžete se obrátit na výbor sdružení vlastníků jednotek či představenstvo družstva, aby se sousedem řešily vaši stížnost. Lze se odvolat na domovní řád, který stanovuje i pravidla chování v domě. „Závaznost domovního řádu je dlouhodobě předmětem odborných diskusí. Každopádně nelze vymáhat dodržování těch pravidel domovního řádu, která odporují právním předpisům,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.