Zásadní je si uvědomit, jak dlouho chcete či můžete své peníze v bance ponechat. Pokud si termínem výběru nejste jisti a chcete mít možnost své úspory kdykoli použít, je pro vás vhodnější spořicí účet. V případě termínovaného vkladu je naopak potřeba počítat s takzvanou vázací dobou, po kterou se svými úsporami nebudete moci disponovat. „V případě nutnosti sice můžete nastřádané finance vybrat i před stanoveným termínem, podmínky předčasného výběru však bývají značně nevýhodné. Banky jej sankcionují například ztrátou nároku na vyplacení úroků,“ upozorňuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.
Kromě rozdílu v dostupnosti vložených prostředků se od sebe oba typy spořicích produktů odlišují také výší zhodnocení, tedy tím, kolik na spoření vyděláte. Zde poměrně jasně vítězí termínované vklady. Banky totiž oceňují, když dopředu ví, jak dlouhou dobu budou finance spravovat. Tomu zpravidla přizpůsobují výši odměny, respektive úrokové sazby. Většinou platí přímá úměra: čím déle necháte banku se svými prostředky disponovat, tím více peněz na spoření vyděláte.
Zmíněné pravidlo však není stoprocentní zárukou úspěchu. Existují finanční ústavy, kde na termínovaném vkladu s nejdelší možnou vázací dobou vyděláte méně než na spořicím účtu s mnohem kratší dobou uložení. „Do hry totiž vstupují i další faktory, které mohou výsledný výnos ovlivnit. Například podmínka využívat další produkt stejné banky, určení minimálního zůstatku či vkladu, nebo nejrůznější poplatky za související finanční transakce,“ upozorňuje Zelený. A dodává: „Před uzavřením smlouvy byste si měli nejen prostudovat obchodní podmínky, ale i porovnat danou modelaci s nabídkou konkurence.“
Nemusíte spořit jen v bance. Spořicí účty a termínované vklady nabízejí i družstevní záložny, někdy označované jako spořitelní či úvěrní družstva. Jedná se o menší finanční instituce, které se věnují přijímání vkladů a poskytování úvěrů. Oproti klasickým bankám se záložny vyznačují liberálnějším přístupem ke klientům (členům), s nimiž mají bližší vztah ve smyslu rozhodovacích pravomocí i podmínek poskytování úvěrů.
Družstevní záložny, v minulosti známé spíše pod pojmem „kampeličky“, provází poněkud nelichotivá historie. Nedokonalá legislativa devadesátých let minulého století umožňovala nejen jejich prudký nekontrolovaný nárůst, ale také nezodpovědné nakládání s prostředky klientů ze strany jejich majitelů. Desítky kampeliček tak tehdy svou činnost ukončily likvidací či konkurzem a podvedení střadatelé se jen těžko domáhali navrácení svých úspor. Dnes je však situace odlišná. „Pro družstevní záložny platí přísná pravidla a vzhledem ke kontrolním mechanismům se věřitelé již o vložené prostředky obávat nemusí,“ uvádí Lukáš Zelený. A doplňuje: „Chcete-li si udělat přehled o nejvýhodnějších sazbách spořicích produktů, můžete využít bezplatný srovnávač spořicích a termínovaných účtů na www.dtest.cz/ucty. Kromě přehledného řazení podle výše výnosu tu najdete ke každému produktu i souhrn praktických informací o typu úročení a souvisejících poplatcích.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
