Výjimečně pak může dojít k neoprávněnému odběru zcela bez zavinění spotřebitele kvůli pochybení při změně dodavatele. Neoprávněný odběr může také vzniknout důsledkem poškozeného měřiče. Jak se při zjištění neoprávněného odběru postupuje a kolik za něj spotřebitel zaplatí?
V obecném povědomí je černým odběratelem ten, kdo technickým zásahem způsobí, že se odběr energií na měřících zařízeních neboli hodinách vůbec nezaznamená. Ovšem podle energetického zákona se o černý odběr jedná i tehdy, když někdo odebírá energie bez uzavřené smlouvy či za dodávky energií opakovaně neplatí. I když dodavatelé spotřebitele zpravidla upozorní, že mu končí smlouva již tím, že pošlou závěrečné vyúčtování, je třeba své závazky sledovat. „Ostražití by měli být spotřebitelé i v situaci, kdy odebírají energie po krachu svého původního dodavatele od přiděleného, takzvaného dodavatele poslední instance. Tento dodavatel totiž ze zákona dodává energie po dobu maximálně půl roku, do té doby si musí spotřebitel sjednat novou smlouvu o dodávkách energií,“ upozorňuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
K neoprávněnému odběru může také dojít, jestliže elektroměr či plynoměr chybně měří ve prospěch odběratele v důsledku poškození. Nezáleží přitom, zda poškození způsobil sám odběratel. Povinnost hlásit závady na měřících zařízeních ukládá odběrateli energetický zákon. Z něho také vyplývá, že za neoprávněný odběr způsobený poškozeným měřičem odpovídá bez ohledu na zavinění odběratel. Doporučujeme proto stav měřícího zařízení umístěného například na chodbě domu pravidelně kontrolovat a hlásit případné závady distributorovi.
Při zjištění neoprávněného odběru je povinen spotřebitel nahradit vzniklou škodu. Její výši lze určit třemi způsoby. V prvé řadě je možné se na konkrétní částce náhrady dohodnout. Druhou možností je zaplatit skutečnou škodu, ovšem často není možné množství neoprávněně odebrané energie zjistit. Pak zbývá ještě třetí možnost – určit škodu náhradním výpočtem podle zvláštní vyhlášky. V některých případech tak bylo tímto výpočtem uloženo spotřebiteli zaplatit osmi až jedenáctinásobek částky v porovnání s předešlými obdobími v odběrném místě. Ústavní soud proto řekl, že náhradní výpočet nelze použít při rozhodování o výši neoprávněného odběru mechanicky, musí se zohlednit konkrétní okolnosti. „Vyjít se tak má například z předchozích spotřeb v odběrném místě, případně množství spotřebičů. Ovšem i ústavní soud připustil, že zjistit skutečnou výši odběru bývá obtížné. Proto je vhodné, aby odběratelé vzniku černého odběru předcházeli kontrolou platnosti své smlouvy, uhrazení závazků i stavu elektroměru či plynoměru,“ uzavírá Eduarda Hekšová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
