dTest: Přesolené vegety

16.08.2018 12:49 | Zprávy

Zeleninové kořenicí směsi jsou běžnou součástí mnoha jídel. Profesionální kuchaři se použití umělých dochucovadel většinou brání, ale laici k nim bývají shovívaví. Vědí však, co všechno si se žlutým práškem přisypou do hrnce? Spotřebitelský časopis dTest porovnal složení 18 univerzálních ochucujících přípravků se sušenou zeleninou. Zjistil, že v průměru obsahují téměř 60 procent soli, ale jen 20 procent zeleniny.

dTest: Přesolené vegety
Foto: dtest.cz
Popisek: dTest - logo

Podle návodů na obalech dokáže žlutá sypká směs dodat správnou chuť polévkám, masu i omáčkám. „V českých obchodech jsme nakoupili 15 výrobků známých i privátních značek. Do porovnání jsme zařadili také tři směsi určené pro zahraniční trhy – dvě z Německa a jednu z Polska,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Kvalitu „veget“ posuzoval dTest podle složení uvedeného na obalu výrobků. Mezi hodnoticí kritéria dTestu patřil obsah soli, zeleniny a různých přídatných látek. Srovnání ukázalo, že obsah 16 zeleninových kořenicích směsí tvoří z více než poloviny sůl. Sůl je totiž v porovnání se sušenou zeleninou výrazně levnější surovina a jejím vyšším podílem si mohou výrobci zlevňovat produkci. Nejvíc soli obsahují přípravky Solčanka Zeleninové ochucovadlo s mořskou solí (68 %), Albert/ah Basic Food Flavour Improver (69 %) a z Polska dovezený výrobek Culineo Doprawka, u nějž sůl tvořila 69?% celého obsahu sáčku.

Češi mají mezi evropskými státy druhou nejvyšší denní spotřebu soli, a to 13,8?g na hlavu. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by přitom denní příjem soli neměl překročit 5?g. „Slaná chuť postupně otupuje naše chuťové pohárky, a proto pro stejné chuťové procítění potřebujeme větší množství soli. To je spojeno se zdravotními problémy: zadržuje se voda v těle – vznikají otoky, vysoký krevní tlak, může být problém i s ledvinami. Pokud je zároveň malý příjem draslíku, může dojít i k nerovnováze koncentrací draslíku a sodíku,“ vysvětluje nutriční terapeutka Hana Střítecká.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Libor Vondráček byl položen dotaz

Jak se dá přestoupit do EFTA?

A myslíte, že lze obecně z něčeho těžit jen výhody? Já s tím, jak funguje Brusel mám taky dost problém, ale nevím, zda když vystoupíme z EU, zda to pak pro nás nebude ještě horší. Jednak ztratíme asi i dost výhod, ale taky se bojím, že by se nás řada rozhodnutí týkala i tak, jen bysme už o nich nemo...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

NP Šumava: Oslavte Evropský den chráněných území

7:42 NP Šumava: Oslavte Evropský den chráněných území

České národní parky letos poprvé společně oslaví Evropský den chráněných území. Pod heslem „Spojeni …