Snad nejrozšířenějším omylem je domněnka, že pojištění nemovitosti lze uzavřít pouze pro domy a pojištění domácnosti naopak jen pro byty. Oba typy ochrany je možné sjednat pro oba druhy nemovitostí. I u klasického panelákového bytu tak můžete mít uzavřeno jak pojištění domácnosti, tak nemovitosti.

Jak ale rozlišit, které pojištění kryje jakou položku? „Používá se na to jednoduchá pomůcka: když pomyslně obrátíte byt vzhůru nohama, vše, co z něj vypadne, spadá pod pojištění domácnosti. Patří sem tedy nábytek, elektronika, koberce, svítidla či věci osobní potřeby. Naopak součásti pevně spojené s bytem či domem se řadí k pojištění nemovitosti. Jsou to například radiátory, obklady, dveřní zárubně, podlahové krytiny či zateplovací materiály ve stropech a podlahách,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. A dodává: „Toto pravidlo ovšem nefunguje bez výjimky a můžete narazit na pojišťovny, které zařazují například podlahy do pojištění domácnosti a mnohé mobilní předměty zase do pojištění nemovitosti. Typicky spornými položkami bývají kuchyňské linky, vestavné spotřebiče, vestavěný nábytek nebo nejrůznější typy závěsných skříněk.“

Rozsah krytí pojišťovny často nabízejí v podobě balíčků. Ty se od sebe liší konkrétními riziky, pojistnými částkami a také výší pojistného. Mnozí pojistitelé ale místo balíčků preferují jednodušší členění – a to na základní a rozšířenou variantu. Základní varianta obvykle zahrnuje živelní rizika (často se můžete setkat se zkratkou FLEXA sdružující požár, blesk, výbuch a pád letadla), škody způsobené vodou vytékající z vodovodního zařízení, povodeň nebo záplavu, vichřici nebo krupobití, loupež či krádež vloupáním. Do rozšířené varianty pak pojišťovny obyčejně zařazují třeba škody způsobené vodou unikající z odpadního potrubí, pád stromů, stožárů či jiných předmětů na nemovitost, zatečení atmosférických srážek, přepětí v elektrické síti či zkrat, vandalismus či rozbití skel z jiné příčiny než pojištěným rizikem (all-risk).