Při procházce je možné bez povolení přejít přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby. Vstupovat libovolně však nelze na pozemky, které vlastní nebo má v nájmu jednotlivec či více lidí. „Jestliže se na pozemek vztahuje právo volného průchodu, jejich vlastník či nájemce musí průchod umožnit. Jako procházející však nesmíte při vstupu a pobytu na pozemku způsobit žádnou škodu, narušovat například soukromí, chovat se hlučně nebo jinak obtěžujícím způsobem,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

V krajině, kde se něco pěstuje nebo chová, je situace ještě přísnější. Nelze přecházet přes zastavěné pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat, ať už patří komukoli. „V obdobích, kdy může dojít k poškození porostů či půdy, nesmíte procházet přes ornou půdu a louku. To stejné platí i pro pastviny, když je dobytek na pastvě,“ vyjmenovává Lukáš Zelený a dodává: „V prvních zónách národních parků a na celém území národních přírodních rezervací se smíte pohybovat jen po značených cestách.“

V národních parcích, chráněných krajinných oblastech a národních rezervacích se nesmí vstupovat mimo vyhrazená místa, vyhazovat odpadky, tábořit a rozdělávat ohně a vjíždět s motorovými vozidly. V národních parcích a národních přírodních rezervacích nelze dále sbírat rostliny, s výjimkou sběru lesních plodin, a odchytávat živočichy. Jezdit na kole, provozovat horolezectví, létat na padácích nebo závěsných kluzácích se v národních parcích a národních přírodních rezervacích smí pouze na silnici, místní komunikaci nebo na vyhrazených místech. Případné další zákazy vztahující se k ochraně přírody stanoví návštěvní řády parků a rezervací.