Podle britského týdeníku to dokazuje například neslavný pád středopravé vlády Mirka Topolánka během předsednictví České republiky v Radě EU v roce 2009, které bylo znamením nevyspělosti české demokracie. Anna Grzymalová-Busseová, uznávaná odbornice na postkomunistický politický systém, tuto skutečnost označila za "uchvácení státu", což podle ní znamená nadměrné využívání veřejných prostředků vládnoucí elitou.

Čeští politici mají špatné renomé

Je těžké odhadnout, jak hluboko je tento problém zakořeněn, píše dále list. Na pomoc si bere nezávislou studii tří studentů doktorandského programu na Institutu ekonomických studií na Univerzitě Karlově Jany Chvalkovské, Petra Janského a Jiřího Skuhrovce, jejíž závěry jsou podle Economistu alarmující. Takzvaný index zadávání veřejných zakázek ukázal, že 67 procent z 343 miliard korun vydaných v letech 2006 až 2010 není uvedeno v oficiální databázi zakázek. Ve 14 procentech vypsaných nabídkových řízení v této době měla soutěž pouze jednoho zájemce, který ještě navíc neodpovídal kritériím ministerstva pro místní rozvoj a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Čeští politici mají špatné renomé nejen v Česku, ale i v zahraničí, soudí The Economist. Podle statistik Transparency International se Česká republika na žebříčku zkorumpovanosti států pohybuje na stejné úrovni jako Saudská Arábie a Jihoafrická republika. List však připouští, že sousedé ČR na tom nejsou o mnoho lépe.