Toto jistě každý z nás slyšel. Pomocí moderních termografů se dají sledovat různé změny v těle v závislosti na teplotě.
Když ohřejeme chodidla na 39o C, celková teplota těla se tím nezvýší, snad jen nepatrně, ale teplota v nose - konkrétně v oblasti sliznic nosních skořep se zvýší také na 39o C. A je tomu i naopak. Ochladíme-li teplotu na chodidle, klesne i teplota na nosní sliznici. Reflexně chlad způsobí stažení cév, následkem je pak nedostatečné prokrvení, poruší se rovnováha slizničního imunitního systému.
Na všech našich sliznicích se vyskytují různé mikroorganizmy, které žijí s naším tělem a jeho slizničním obranným systémem v rovnováze, navzájem se podporují, navzájem se kontrolují. Jestliže dojde k porušení této rovnováhy výše popsaným procesem prochlazení, dostávají škodlivé bacily zelenou, pomnoží se, zvýší svou toxicitu a začnou tělu škodit.Organizmus musí mobilizovat všeobecné obranné síly a tyto, jako první, vytvoří zánět na postižené sliznici.
Nejprve se reflexním mechanizmem snaží přemnožený bacil vypudit - prostě začneme kýchat, pak slizniční žlázky začnou produkovat hlen, který má odplavovat všechno, co tam nepatří, a konečně si vyrobí teplotu, protože bacily se nemohou při vysoké teplotě rozmnožovat.
To moc dobře známe. Jdeme do postele a za několik dnů se prokrvení obnoví a zánět ustoupí. Staré lidové přísloví říká - "neléčená rýma trvá týden, léčená sedm dnů".
Naši předkové asi správně tušili tento mechanizmus a proto taková onemocnění léčili ponořením nohou do horké vody. Všimli si, že nejčastěji takto onemocněli ti, kteří prochladli, zvláště "od nohou", když měli promáčené boty, byli delší dobu v chladnu atd.
Abychom se vrátili k těm moderním metodám. Díky jim byly podrobně sledovány změny na sliznici nosní v průběhu celého onemocnění. Současně se zánětlivými změnami je vždy poškozena i funkce řasinkového epitelu dýchacích cest. Ten je jedním z reflexních mechanizmů, protože svým kmitáním vypuzuje cizorodé částečky z dýchacích cest. Když zánět postupně odeznívá, obnovuje se původní prokrvení, sliznice splaskne, ustává produkce vodnatého hlenu a obnovuje se též pohyb řasinek. Bývá to skutečně asi sedmý den od začátku potíží. Uvedený typ podchlazení vyvolává obvykle jen lokální oslabení imunity a rýmu, jestliže však jde o podchlazení celkové, pak bývají důsledky závažnější.
Popsali jsem zde jasnou, všeobecně známou věc. Jedinec udělal chybu - prochladil se, jeho organizmus na to zareagoval výše popsaným způsobem a snaží se nemocné tělo dostat zpět do stavu zdraví.
Těžší chybou je, když postižený neulehne do postele a neumožní přirozenému obrannému mechanizmu, aby se tělo vyléčilo. Vezme si paralen, obranné projevy nemoci potlačí a jde do práce. Copak si mohu dovolit nejít do práce, když mám jen rýmu? Několikrát to takto přechodí a obyčejná rýma již není jen obyčejná, ale chronická. V řeči klasické medicíny to znamená - nevyléčitelná.
Když ohřejeme chodidla na 39o C, celková teplota těla se tím nezvýší, snad jen nepatrně, ale teplota v nose - konkrétně v oblasti sliznic nosních skořep se zvýší také na 39o C. A je tomu i naopak. Ochladíme-li teplotu na chodidle, klesne i teplota na nosní sliznici. Reflexně chlad způsobí stažení cév, následkem je pak nedostatečné prokrvení, poruší se rovnováha slizničního imunitního systému.
Na všech našich sliznicích se vyskytují různé mikroorganizmy, které žijí s naším tělem a jeho slizničním obranným systémem v rovnováze, navzájem se podporují, navzájem se kontrolují. Jestliže dojde k porušení této rovnováhy výše popsaným procesem prochlazení, dostávají škodlivé bacily zelenou, pomnoží se, zvýší svou toxicitu a začnou tělu škodit.Organizmus musí mobilizovat všeobecné obranné síly a tyto, jako první, vytvoří zánět na postižené sliznici.
Nejprve se reflexním mechanizmem snaží přemnožený bacil vypudit - prostě začneme kýchat, pak slizniční žlázky začnou produkovat hlen, který má odplavovat všechno, co tam nepatří, a konečně si vyrobí teplotu, protože bacily se nemohou při vysoké teplotě rozmnožovat.
To moc dobře známe. Jdeme do postele a za několik dnů se prokrvení obnoví a zánět ustoupí. Staré lidové přísloví říká - "neléčená rýma trvá týden, léčená sedm dnů".
Naši předkové asi správně tušili tento mechanizmus a proto taková onemocnění léčili ponořením nohou do horké vody. Všimli si, že nejčastěji takto onemocněli ti, kteří prochladli, zvláště "od nohou", když měli promáčené boty, byli delší dobu v chladnu atd.
Abychom se vrátili k těm moderním metodám. Díky jim byly podrobně sledovány změny na sliznici nosní v průběhu celého onemocnění. Současně se zánětlivými změnami je vždy poškozena i funkce řasinkového epitelu dýchacích cest. Ten je jedním z reflexních mechanizmů, protože svým kmitáním vypuzuje cizorodé částečky z dýchacích cest. Když zánět postupně odeznívá, obnovuje se původní prokrvení, sliznice splaskne, ustává produkce vodnatého hlenu a obnovuje se též pohyb řasinek. Bývá to skutečně asi sedmý den od začátku potíží. Uvedený typ podchlazení vyvolává obvykle jen lokální oslabení imunity a rýmu, jestliže však jde o podchlazení celkové, pak bývají důsledky závažnější.
Popsali jsem zde jasnou, všeobecně známou věc. Jedinec udělal chybu - prochladil se, jeho organizmus na to zareagoval výše popsaným způsobem a snaží se nemocné tělo dostat zpět do stavu zdraví.
Těžší chybou je, když postižený neulehne do postele a neumožní přirozenému obrannému mechanizmu, aby se tělo vyléčilo. Vezme si paralen, obranné projevy nemoci potlačí a jde do práce. Copak si mohu dovolit nejít do práce, když mám jen rýmu? Několikrát to takto přechodí a obyčejná rýma již není jen obyčejná, ale chronická. V řeči klasické medicíny to znamená - nevyléčitelná.
ml,celostnimedicina.cz,foto:archiv
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
