Programové prohlášení vlády hovoří o uznání historického a nezastupitelného postavení církví a náboženských společností jako tradičních institucí, které jsou součástí společnosti. „Cílem vlády je co nejdříve uzavřít otázku vyrovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi tak, aby mohly být napraveny některé křivdy, a církve a náboženské společnosti mohly tak plnit své funkce nezávisle na státu,“ sliboval už před půldruhým rokem Nečasův kabinet.
Nyní se ale Věci veřejné staví na zadní a chtějí odložit dohodnuté finanční plnění. „Nepřekvapuje mě to. Stačí se podívat, jaký měly program, vždyť ony proti restitucím víceméně vystupovaly, alespoň proti finančním náhradám. Ale druhá věc je, že jednou podepsaly koaliční smlouvu, kde se k vyrovnání s církvemi zavázaly,“ říká pro ParlamentníListy.cz předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Odložit splácení by se státu prodražilo
Nevylučuje však ani, že se VV chtějí svézt na náladě ve společnosti, která církevním restitucím většinově nakloněna není. „Ale my se domníváme, že co bylo ukradeno, má být vráceno. Ten rok 1948 je hranice pro všechny logická a přirozená, i když jsou některé křivdy, které spadají i před rok osmačtyřicet. Ale teď, když už byl vrácen majetek aristokracii, podnikatelům i soukromým vlastníkům, tak proč by neměl být majetek vrácen církvím a náboženským společnostem?“ ptá se Bělobrádek.
Psali jsme:
Slova Věcí veřejných o krizi a o nutnosti odložit počátek splácení proto považuje šéf lidovců za pouhé vytáčky. „Je to samozřejmě výmluva, protože církevní majetek vydělává státu mnoho miliard ročně. Pokud se splácení odloží, tak se dluh státu vůči církvím a náboženským společnostem bude zvyšovat, protože církve a náboženské společnosti z výnosů svého majetku dostávají jen menší část, a ten zbytek používá stát pro vlastní potřebu,“ upozorňuje Bělobrádek.
Vyřeší se blokační paragraf a na peníze už nedojde
Zároveň poukazuje na ošidnost návrhu VV o přednostním vracení nemovitého majetku. „Když vám vrátí nějaké ruiny, tak je to sice príma, ale z jakých peněz pak do nich budete investovat? Z čeho je budete opravovat? A kde vzít zpočátku na provozní náklady, než začnete nemovitý majetek využívat podle svého uvážení?“ připomíná pro ParlamentníListy.cz předseda KDU-ČSL úskalí nápadu, s nímž Věci veřejné přicházejí.
Přestože přiznává, že jde o návrh, o němž se dá debatovat, netají se obavami. „Pokud by na něm došlo k dohodě, vyřešil by se tím blokační paragraf. Pak ale vyvstává otázka, jestli to není jen úhybný manévr pro to, aby se církvím a náboženským společnostem nemusely vyplácet peníze,“ přemítá Bělobrádek, jestli by se politická reprezentace nechtěla do budoucna s tímto polovičatým řešením uspokojit.
VV chtěly vrátit církvím jen sakrální stavby, jinak nic
Tzv. blokační paragraf v zákoně o půdě zakazuje do přijetí zvláštních restitučních zákonů o církevním majetku převádět majetek, který církve historicky vlastnily. Jeho konec by uvítal i šéf lidovců. „Blokační paragraf dusí obrovské množství měst a obcí a brání jim v rozvoji, takže je s podivem, když už jednou k nějaké dohodě došlo, že se od ní zase ustupuje,“ zlobí se Bělobrádek na Věci veřejné.
Ty by se ale kývnutím na církevní restituce dostaly do rozporu se svým předvolebním programem, podle něhož souhlasily jen s vydáním bohoslužebních a chrámových staveb. „Úplně vypořádat poměry s římskokatolickou církví s ohledem na její historickou úlohu. Navrátit sakrální stavby s výjimkou katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Ostatní majetek, zejména polnosti a lesy, převést obcím a státu,“ napsaly si Věci veřejné před volbami do svého programu s tím, že církve budou dostávat roční příspěvek na údržbu kostelů.
Domluvit se s církvemi separátně Věcem veřejným nevyšlo
Věci veřejné vyslaly během pátku dvě své emisarky, vicepremiérku Karolínu Peake a místopředsedkyni sněmovny Kateřinu Klasnovou, k jednání na pražské arcibiskupství a také k předsedovi Ekumenické rady církví Joelu Rumlovi. Snažily se vysvětlit, že Věci veřejné nechtějí církevní restituce blokovat jako celek.
Dostalo se jim ale shodné a poměrně jasné reakce, že existuje domluva na jednání s vládou ve formátu vládní a církevní komise. „Byly to pouze informativní schůzky, klíčové bude pondělní jednání s koaličními partnery,“ komentovala Karolína Peake separátní jednání, které obě místopředsedkyně VV s církevními protějšky vedly.
Ať se to už kvůli obcím konečně pohne
Podle předsedy KDU-ČSL je jedna věc, jestli budou koaliční partneři VV akceptovat jejich požadavek, druhá pak, zda s tím bude souhlasit právě i druhá strana, tedy církve a náboženské společnosti, které dohodu podepsaly. „Hlavně ať se to konečně pohne, po dvaadvaceti letech to je ostuda. Mnohé obce to významným způsobem omezuje v jejich rozvoji,“ apeluje Bělobrádek na všechny zúčastněné.
Dohoda, kterou uzavřeli zástupci 17 církví s vládou, má církvím garantovat vydání lesů a polí v hodnotě 75 miliard korun během pěti let. V příštích třiceti letech by měly církve dostat kompenzaci ve výši 59 miliard korun, navýšenou o inflaci podle vládního odhadu až na 96 miliard korun. Zároveň se stát s církvemi dohodl na tom, že ještě v příštích 17 letech bude hradit mzdy duchovních.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
