Když po roce fungování Nečasovy vlády rozpočtové odpovědnosti prohlásil ministr financí Miroslav Kalousek v rozhovoru pro Lidové noviny, že u nás na tom není nikdo špatně a všichni si žijeme jak prasata v žitě, vyvolal rozhořčené reakce. Svůj tehdejší výrok by však ani po měsících zpátky nevzal, což vysvětloval v pondělním pořadu Hyde park ČT24.
V interaktivním pořadu odpověděl divákovi, který se ho ptal, zda si opravdu žijeme jako prasata v žitě, že máme štěstí, na jakém kousku Země žijeme. „Já mám dvě děti adoptované v Ugandě, jejich podpora mě vyjde ročně na osm tisíc korun. Jestli si neumíme uvědomit bídu mnoha lidí na zeměkouli, tak si nevážíme dobrého bydla a skutečně si žijeme jako prasata v žitě,“ zopakoval Kalousek své dřívější vyjádření.
Pletou se, všichni si jako vláda nežijí
„Tak jistě, že si Kalousek a vláda žijí jak prasata v žitě, a tak mají pocit, že se to týká všech lidí. To je ovšem velký omyl,“ zareagoval pro ParlamentníListy.cz středočeský hejtman David Rath a nad argumentem s adoptovanými dětmi v Ugandě kroutí hlavou. „Srovnávat nás s Afrikou je mimo realitu. My se máme srovnávat třeba s Rakouskem či Dánskem nebo Finskem,“ dodal poslanec ČSSD.
Psali jsme:
Europoslanec Miloslav Ransdorf nepochybuje, že ve srovnání se třetím světem jsme na tom dobře, ale nabízí pohled čísel na českou společnost. „Čtyřicet sedm procent domácností u nás není schopno spořit, dvě třetiny lidí jsou pod hranicí průměrného příjmu. A nemají žádné rezervy. Pokud jim vypadnou tři měsíční příjmy po sobě, nemohou už financování domácnosti zvládnout,“ polemizuje pro ParlamentníListy.cz Ransdorf s výrokem o prasatech v žitě.
Při obrovsky rostoucí byrokracii se lépe žít ani nedá
Navíc nečeká, že by se měla situace zlepšovat, protože se neustále rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými a mizí střední třída, jejíž příslušníci se propadají do chudoby. „Velkou zátěž představuje pro stát bobtnající veřejná správa. Ta nás v reálných číslech stojí šestkrát víc, než tomu bylo v roce 1989,“ uvádí komunistický europoslanec.
Právě přebujelá veřejná správa je spolu se zpackanou privatizací důvodem, proč se nedaří většině lidí udržovat slušnou životní úroveň. „Výhodou je, že naši lidé si poradí skoro v každé situaci. Vždyť například v roce 1996 pracovaly tři pětiny v jiném povolání, než tomu bylo před začátkem ekonomické reformy. Ale na to nelze spoléhat donekonečna,“ domnívá se Ransdorf.
Do žita se s vládou bez odborníků určitě nevydáme
Podle europoslance nehrozí, že bychom se mohli mít jak prasata v žitě už jen kvůli stávající vládě. „Ta je vůbec nejhorší od roku 1918 a jenom ilustruje název knihy Betty MacDonaldové Kdokoli může dělat cokoli. Vždyť chemik je ministrem financí, lesník ministrem zahraničí, vězeňský psycholog ministrem školství a dentistu nahradila v čele ministerstva kultury učitelka z družiny,“ nedělá si Ransdorf iluze, že by vláda bez odborníků mohla posunout společnost k životu prasat v žitě.
„Uganda, náš vzor levného života? To měl hlásat před volbami, ne až teď. Jinak ale nejde jen o bohatství, ale také o kvalitu života, a to že jsme součástí určité historie a zeměpisu ... Jinak jsou to laciná a plochá srovnání," komentoval pro ParlamentníListy.cz ministrovy výroky místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
