Kdybychom měli impeachment, mohli jsme Klause potrestat a byl by pokoj, říká právník

20.04.2013 22:20

Právník Jiří Pribáň z cardiffské univerzity se v rozhovoru pro deník Právo zamyslel nad úlohou Ústavního soudu i nad velkými kauzami, které k musel řešit. Velkou chybu vidí v tom, že se odmítl zabývat prezidentskou amnestií, již označuje za podezřelou.

Kdybychom měli impeachment, mohli jsme Klause potrestat a byl by pokoj, říká právník
Foto: Ladislav Carda
Popisek: Profesor Jiří Přibáň

 

Přibáň se domnívá, že je dobře, že se soud zabýval politickými kauzami, jako byla prezidentská amnestie, obvinění Václava Klause z velezrady, církevní restituce či sKarty. Nechápe kritiku těch, kteří označují Ústavní soud za třetí komoru parlamentu. „Je třeba zdůraznit, že tento soud je ze své povahy politická instituce, protože jako tzv. negativní zákonodárce může rušit běžné zákony a navíc svými nálezy dotváří obsah ústavy,“ říká Přibáň.

Klaus prý ústavu opakovaně porušoval

Hlavním úkolem pro třetí Ústavní soud, tedy ten, který najmenuje prezident Zeman, bude rozhodnutí o tom, co připustit a co nepřipustit k vlastnímu přezkoumání. V této souvislosti pokládá za největší slabinu nynějšího soudu to, že se odmítl zabývat amnestii. „Přitom prezidentská amnestie z letošního roku byla opravdu hned v několika ohledech výjimečná a podezřelá a současně poškodila práva a nároky mnoha občanů, kteří byli právě amnestovanými trestnými činy poškozeni,“ tvrdí Přibáň.

Amnestie podle něho do „zaběhnutého“ demokratického řádu nepatří, dokonce prý škodí. Sám je přesvědčen o tom, že prezident Václav Klaus ústavu opakovaně porušoval, ale že jej nelze obviňovat z velezrady. Řešení by viděl v zavedení institutu „impeachmentu“, který by umožnil prezidenta za ústavní delikty odvolat. „Problém je vlastně v ústavě. Kvůli tomu, že v ní nemáme institut impeachmentu, má prezident silnou ochranu. Osobně si myslím, že to je jedna z velkých mezer české ústavy, kterou by asi bylo třeba vyplnit,“ soudí.  

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: lze

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Takhle začíná válka. Z otřeseného Slovenska chodí temné zvěsti

11:31 Takhle začíná válka. Z otřeseného Slovenska chodí temné zvěsti

Slovensko zažívá šok z atentátu na svého demokraticky zvoleného premiéra. „Je to odrazem násilného p…