„Odpůrci těchto dotací včetně Václava Klause nejsou nekulturní vyšinutí blázni,“ míní. Však obrazy namalované Picassem či romány Dostojevského stát také neplatil, a přece si našly své místo v dějinách. Dotace podle něj totiž jen podporují tvorbu, která zajímá málokoho a je určena spíše pro menšinu, a to na úkor většiny.
O tom, zda film obdrží dotaci, rozhoduje odborná komise. A v tomto momentě ztrácí filmový průmysl podle Ábelovského svou svobodu. „Hodnocení toho jestli je film odpovídající pro poskytnutí státní dotace se může nakonec zvrhnout v zvrácený způsob propagandy. Ačkoli si to někteří nechtějí připustit, toto riziko vždy existuje a je lepší se mu vyhnout,“ varuje. Nehledě prý na to, že vzniká i dostatečný prostor pro případnou korupci.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem