„Když za mnou přišli, že tohle připravují, tak jsem se zděsil, jéžišmarja. Poprvé jsem se totiž s komiksy setkal v Anglii, kde byly v kanadských novinách nějaké příběhy. Jeden hrdina se jmenoval O´Rourke, druhý Mungo. Jeden můj známý to napasoval na naše oficíry a začal je zesměšňovat. Proto jsem měl strach, že ze mě chtějí udělat Spider - Mana a k hubě mi dají bublinu, do níž napíšou nějaký nesmysly. Ale přesvědčili mě, že se tím snaží dostat naší historii mezi obecný lid," směje se třiadevadesátiletý Tomáš Sedláček. V komiksovém příběhu Ještě jsme ve válce, jak se jmenuje i celá kniha, je popsána poutavou formou část jeho života. Sedláček si ho však neprohlédne. Zhruba před osmi lety totiž přišel o zrak.

Další příběhy:
Vlastníma rukama chytá po nocích Poláky: U nás v obci se krást nebude
Dvě auta, dvě ženy a dům. Teď nemám nic, přiznal hostinský
Má se dobře i za Nečase. A jak. Žije z peněz EU

Po fackách jsem neupadl

Nedaleko Vítězného náměstí v Dejvicích, kde sídlí generální štáb tuzemské armády, bydlí v malém činžovním bytě. Tam za ním byli několikrát i autoři komiksu. Kniha je v prodeji, ale Sedláček k ní má dvě připomínky. „Kroupa mě v knize namíchl, když píše, že jsem tady seděl v teplákách a takovýhle blbosti. Tepláky doma nenosím. Dostal jsem za to od přítelkyně vynadáno," říká s nadsázkou. V knize totiž autor scénáře Mikuláš Kroupa v textu za komiksem napsal: „Při vyprávění si rukou mimoděk sahal na gumu od tepláků, které doma nosí, seděl na gauči a občas zvláštně natáčel hlavu, jakoby chtěl ilustrovat sílu tehdejších úderů."

„Dal jsem kreslíři mojí knihu, ale on jí asi nečetl. Byl tedy odkázán na to, co mu Kroupa řekl. Vzpouzel jsem se proti tomu, když nakreslili, že jsem při výslechu dostal facku, až jsem upadl ze židle na zem. To není pravda. Dostal jsem sedm facek, ale neupadl. Tak to nějak zakamuflovali," dodává. Komiks mu popisovala přítelkyně, s níž bydlí. Návštěvy tvůrců při kreslení komiksu ho ale bavily. Kreslíř s uměleckým jménem NikkaRin mu při tom na požádání během deseti minut nakreslil portrét. Projektu začal více důvěřovat poté, co zjistil, že existují i komiksy na velmi vážná témata. Například ceněné dílo Arta Spiegelmana Maus o holocaustu. „Říkal jsem si, no tak dobře, hraju v něm a mám bublinu u nosu," mávne nad tím rukou.

Více autentických příběhů ČTĚTE ZDE