K soudu míří další kauza kolektivizace a socializace vesnic z padesátých let. Bývalý náčelník Veřejné bezpečnosti Josef D., který se podílel na násilné kolektivizaci v roce 1953 a neoprávněném vysídlení sedláků, je totiž obžalován ze zneužití pravomoci úřední osoby. Jako někdejší člen komise ustanovené při národním výboru v Trutnově totiž v březnu 1953 rozhodl o násilném vystěhování rodin z obcí Libíč a Soběslavice. Loni v květnu byl za to obviněn a letos v lednu obžalován. Podle Týdne devadesátiletému muži hrozí až deset let vězení.

Na kauze pracovali detektivové Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a státní zástupce Michal Chvojka. Ten podal obžalobu. Chvojka je podle Týdne přesvědčen, že existuje "dost důvodné podezření, aby soud v případu obžalovaného ze zvlášť závažného zločinu rozhodl o vině".

Problematiku starých zločinů páchaných na sedlácích otevřela bývalá nejvyšší zástupkyně Renáta Vesecká. „Případů násilné kolektivizace jsme řešili 560, avšak ve většině z nich trestní stíhání zahájeno nebylo, jelikož pachatelé již zemřeli,“ podotkl pak k problematice pro Týden ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Pavel Bret.

Následky vysídlení se podepsaly na celých generacích

„Následky vysídlení byly pro poškozené lidsky i existenčně strašné. Podepsalo se to na celých generacích. Staří lidé předčasně umírali, byli nešťastní, vykořenění, chudí. Jejich děti a vnuci nesměli studovat, zbyla pro ně jen manuální práce. Šlo o naprostou ztrátu perspektivy, státem a stranou posvěcené pošlapání občanských práv i jednotlivých lidských osudů,“ popsala život lidí s cejchem kulaka pro Týden i náměstkyně ředitele ÚDV Eva Michálková.

Podle ní je prověřování zločinů z padesátých let velmi obtížné, neboť je nutné oslovit pamětníky, hledat v dobových archivech a v dobovém tisku. ÚDV přitom spolupracuje i s Národním archivem.