Bozkovské dolomitové jeskyně v Podkrkonoší od letoška otevírají v březnu kromě ve všední dny také v soboty a neděle mezi 9:00 a 15:00. Víkendové otevření v březnu od 9:00 do 16:00 je novinkou i Zbrašovských aragonitových jeskyní v Teplicích nad Bečvou, a to již od soboty 28. 2. V soboty v třetí měsíc roku nově zvou zájemce i zdobné Javoříčské jeskyně na Olomoucku a nedaleké Mladečské jeskyně u Litovle. Obě s dvěma prohlídkami denně – v 10:00 a 13:00.
„Snažíme se předjarním dřívějším otevřením i o víkendech vyjít vstříc milovníkům cestování, kteří se po dlouhé zimě nemohou dočkat vyrazit na výlet, ale zároveň se jim nehodí jet do krasového podzemí ve všední dny,“ říká ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.
Zajímavostí Bozkovských jeskyní s největším podzemním jezerem Čech je netradiční geologický původ: Na rozdíl od většiny vápencových jeskyní vznikly v odolnějších dolomitech. Charakteristickým rysem jsou křemenné římsy a lišty, které vyčnívají ze stěn a stropů. Kromě tyrkysového podzemního jezera zaujme z výzdoby například Peklo, Prušácká přilba či Betlém.
Zbrašovské aragonitové jeskyně v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku jsou jediným zpřístupněným přírodním podzemím hydrotermálního původu v Česku, na jejich vzniku se kromě srážkové vody podílela i teplá uhličitá kyselka.
Podzemní systém Javoříčských jeskyní, poblíž obce vypálené za války nacisty, vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk, který dal jméno i národní přírodní rezervaci na povrchu. Podstatná část jeskyní byla objevena v roce 1938. Interiéry jsou proslulé bohatou a pestrou krápníkovou výzdobou. Jde o jedno z největších známých zimovišť vrápenců a netopýrů. „Prohlídku lze spojit i s návštěvou nedalekého hradu Bouzova, který také otevírá už v březnu,“ zve jejich vedoucí Karel Müller.
Labyrint puklinových chodeb a dómů zdobených krápníky a sintrovými náteky Mladečské jeskyně vytvořila příroda ve vápencovém vrchu Třesín. Jde o největší a nejstarší pohřebiště kromaňonského člověka ve střední Evropě. Za rok objevení se považuje 1826, osvětlené jsou od roku 1911. Mezi nejkrásnější a téměř neporušené části patří Chrám přírody nebo Panenská jeskyně. Symbolem je dva metry vysoký stalagmit Mumie.
Po dva březnové víkendy 14.,15.,28. a 29. 3. se otevřou turistům i Koněpruské jeskyně v srdci Českého krasu u Berouna. Po domluvě předem na tel. 602 295 562 lze případně o březnových sobotách či nedělích zavítat i do Jeskyně Na Špičáku na Jesenicku s fotogenickými srdcovými chodbami.
Punkevní jeskyně a jeskyně Výpustek v Moravském krasu jsou otevřeny celoročně, ve Sloupsko-šošůvských jeskyních se od března turisté vrátí na klasické prohlídkové trasy oběma částmi podzemního systému. Po tříměsíční pauze kvůli ochraně hibernujících netopýrů se s počátkem března otevřou denně kromě pondělí brány i zbylých dvou podzemních klenotnic „Moravského Švýcarska“ – Balcarky a Kateřinské jeskyně.
Podzemní bludiště chodeb, puklin a dómů jeskyně Balcarka nedaleko Ostrova u Macochy je vytvořeno ve dvou patrech. Prohlídka s průvodcem začíná v mohutném vstupním portálu v Balcarově skále, který je významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. Sluj byla známa odnepaměti a sloužila paleolitickému člověku jako sídliště. Byly zde nalezeny opracované kameny a kosti či pozůstatky ohnišť.
Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v kaňonu Suchého žlebu. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Návštěvníci spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který je i ve znaku. 96 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněnou podzemní prostorou v Moravském krasu. Pro informace o otevíracích dobách a dění v jeskyních je dobré navštívit web ZDE či sociální sítě Facebook (ZDE) a Instagram (ZDE).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
