Plačící seniorka: Řekněte v Praze, že ještě nechceme umřít

PŘÍBĚH Ekonomická krize končí. Často o tom mluví politici, ekonomové a v mnoha případech i bankéři. „Pro někoho končí, pro někoho zažíná." tvrdí paní Dobrovolná z Kutné hory. „Pane redaktore, já vážně přemýšlím nad tím, že už nemůžu dál a že to musím sama skončit," říká v zoufalství bývalá poštovní doručovatelka.

Paní Dobrovolná prožila celý svůj pracovní život na nohou s brašnou přes rameno a s hromadou obálek v ruce. Dobře si vzpomíná, jak roznášela tehdejším seniorům důchody. Sama teď dostává 9.330 korun. Bydlí v nepříliš útulném bytě na okraji města a měsíc co měsíc posílá 3.800 korun nájemné. Po posledním zdražení vody, plynu a elektriky platí celkem 1.600,- za energie. Vzhledem k tomu, že trpí těžkou cukrovkou a navíc celoživotně zápasí s astmatem a vysokým krevním tlakem, utratí spoustu dalších peněz za léky.

„To víte, telefon a kabelovou televizi jsem odhlásila už před rokem. Já na to prostě nemám," uvádí celkem vyrovnaně paní Dobrovolná. Aby těch ran osudu nebylo málo, ještě ji před časem přišel provětrat byt soukromý exekutor. Syn paní Dobrovolné, v té době bez zaměstnání, si prostě napůjčoval peníze od splátkových společností, a protože žije s matkou v jednom bytě, dotkly se synovy potíže i jí.

Seděli jsme v tom smutném bytě bez ledničky, televize i rádia (to si odnesl soukromý exekutor) a paní Dobrovolná nám dobrovolně předvedla její měsíční finanční bilanci: Podtrženo, sečteno, zůstává jí na jídlo a zbývající provoz domácnosti něco málo přes 800 korun.